Rozhodnutí je zatím jen jedním z kroků v řízení o povolení plynovodu a zúčastněné firmy mají nyní odpovědět na námitky úřadu. Konečné rozhodnutí o plynovodu, tedy schválení, zákaz nebo schválení s podmínkami, by mělo padnout do konce letošního roku.

Plynovodem má téct ruský plyn do Německa

Gazprom a evropské firmy E.ON, Wintershall, Shell, OMV a Engie se na projektu dohodly loni. V prosinci poslaly úřadu UOKiK žádost o schválení společného podniku.

"Úřad zjistil, že spojení by mohlo vést k omezení hospodářské soutěže," citovala agentura Reuters prohlášení UOKiK. "V tuto chvíli má Gazprom dominantní postavení ohledně přepravy plynu do Polska a plánovaná transakce by mohla dále posílit vyjednávací pozici firmy ve vztahu k uživatelům v Polsku."

Gazprom již posílá plyn do Německa přes Baltské moře dvojitým podmořských plynovodem Nord Stream

Navrhovaný projekt Nord Stream 2 počítá s dalším dvojitým potrubím, které zdvojnásobí kapacitu přepravy na 110 miliard metrů krychlových ročně.

Středoevropské a východoevropské země a Spojené státy upozorňují, že plynovod by mohl omezit zásobovací trasy a omezit energetickou bezpečnost Evropské unie, která asi třetinu plynu, jež se v regionu spotřebuje, získává z Ruska. Polsko, jemuž většinu plynu dodává Gazprom, proti plynovodu Nord Stream 2 opakovaně vyjádřilo námitky.

V červnu polská premiérka Beata Szydlová německé kancléřce Angele Merkelové řekla, že Varšavu plán plynovodu znepokojuje. Projekt ztělesňuje nejhorší obavy polských konzervativců, kteří považují dohody mezi mocnými sousedy Polska, tedy Německem a Ruskem, za existenční hrozbu.

Proti rozšíření plynovodu jsou také evropské úřady. Evropa se snaží rozšířit své energetické zdroje o další země kromě Ruska kvůli politickému napětí, zhoršenému rolí Moskvy v ukrajinské krizi.