Podle nového návrhu bude za uplatňování pravidel EU pro plynovody se třetími zeměmi, jako je Rusko, odpovídat ta země, na jejímž území se napojují do evropské sítě. V případě budovaného Nord Streamu 2 by to tedy bylo Německo.

Velvyslanci členských států EU obdrželi text francouzsko-německého návrhu s předstihem a na dnešním hlasování ho schválili. Zamezili tak rozkolu mezi Paříží a Berlínem a umožnili Francii prosadit navrhované zpřísnění energetické směrnice.

Paříž, která ve sporu o změny ve směrnici o trhu s plynem dlouho stála po boku Berlína, dala ve čtvrtek překvapivě najevo, že změnila názor. Uvedla, že podpoří návrh Evropské komise, která usiluje o to, aby se unijní pravidla vztahovala i na plynovody v pobřežních vodách EU. Německo stálo proti tomu, protože se obávalo, že by pak projekt Nord Stream 2 mohl být mnohem méně výdělečný nebo dokonce ztrátový.

Hotovo má být ještě letos

Chystaný plynovod ruského plynárenského koncernu Gazprom, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltu, je trnem v oku především Ukrajině a Polsku, ale i dalším státům, jako je Česká republika a Slovensko. Proti jsou i USA. Podle těchto zemí jde stavba proti zájmům EU, zvyšuje závislost na Rusku a nese s sebou riziko další destabilizace Ukrajiny.

„Tento mezinárodní projekt je nezbytný pro Rusko i Evropskou unii, ale neustále je napadán třetími zeměmi, konkrétně Spojenými státy,“ uvedl podle deníku France 24 mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. 

Plynovod, který si vyžádá investici 9,5 miliardy eur (245 miliard korun), se začal stavět loni, dokončen má být do konce letošního roku. Dosud se postavila asi pětina z plánovaných 2400 kilometrů potrubí.