Norům, kteří před embargem vyváželi do Ruska 11 procent ryb a rybích výrobků, prý pomohla uspěchaná reakce Moskvy na sankce: embargo se vztahuje jen na čerstvé ryby, ale ne na zpracované. A vývoz norských ryb do Ruska se bezmála podařilo vrátit na předchozí uroveň i zásluhou toho, že Norové mezitím zvýšili na troj- až čtyřnásobek vývoz do Běloruska a Estonska, kde se ryby zpracovávají pro ruské odběratele.

Pomohl podle listu i běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který ruskému kolegovi Vladimiru Putinovi slíbil nedovolit reexport zakázaného zboží přes Bělorusko do Ruska, ale poručil podnikatelům pokračovat v nákupech dovážených surovin. Za nimi následovaly i zpracovatelské kapacity.

Šéf nejmenované velké ruské konzervárny deníku řekl, že jeho firma spustila výrobní linku v jednom běloruském podniku, aby tam zpracovávala norské ryby. „Prakticky nic se nezměnilo, jen náklady vzrostly," řekl tento podnikatel. Za vyšší náklady ale platí spotřebitel v ruských obchodech.

Příklad následují i další ruští výrobci, protože „investice jsou minimální, zisky kolosální", a nezaostávají ani dodavatelé z Běloruska či Pobaltí.

„Jediný článek v tomto potravinovém řetězci, který prodělává, jsou ruští spotřebitelé. V obchodu u mého domova už cenovky na chlazeného lososa přepsali ze 780 na 1100 rublů (ze 430 na 610 Kč). A u vás?" uzavřela autorka článku.