„Máme objektivní data, že dostupnost péče je díky našim provozovatelům vyšší, než u provozovatelů jiných,” uvedl výkonný ředitel nové federace EFPC Zdeněk Blahuta. Příkladem jsou podle něj otvírací doby lékáren o víkendech.

Právě do lékárenských sítí převážně míří pacienti o sobotách, nedělích a také ve večerních hodinách. Zatímco průměrná otvírací doba v běžných lékárnách je podle APLS v sobotu 4,26 hodiny a v neděli jen 1,55 hodiny, v síťových lékárnách je to v sobotu 9,77 a v neděli 9,01 hodiny.

Lékárníci ve velkých sítích lékáren také mají více času věnovat se zákazníkům a jejich potřebám. „S provozem lékárny souvisí spousta dalších věcí – účetnictví, faktury, topení, klimatizace. U nás se tohle všechno řeší centrálně a lékárník má čas na pacienta,” řekl místopředseda představenstva APSL Michal Jurča.

Ve střední Evropě se po pádu totalitních režimů před třemi desítkami let otevřela možnost skokově zlepšit dostupnost péče i kvalita služeb poskytovaných lékárnami. Nyní lékárníci pociťují v některých zemích snahy velké sítě lékáren naopak rozdrobit.

Proti snahám o rozdrobení

Příkladem je Maďarsko, kde mluví dokonce o vyvlastnění lékáren. „Změny ve farmacii rozhodně nenašly příznivou odezvu u většiny maďarských lékárníků, nicméně se novým pravidlům museli podřídit,” řekla předsedkyně maďarské asociace HGYSZ Karolina Korodi.

Kvalitu péče poskytované síťovými lékárnami podle APSL potvrzují i výsledky kontrol Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Zatímco u běžných lékáren bylo loni při kontrolách bez závad hodnoceno přes 55 procent lékáren, u síťových lékáren to bylo přes 75 procent.

„V těchto lékárnách nacházíme minimum nedostatků,” uvedla ředitelka SÚKL Irena Storová. „Vedení řetězců udělalo pro své lékárny a lékárníky velký kus práce v tom, že jim centralizovaně nastavilo spoustu operačních postupů. Velice to prospělo,” dodala Storová.