Ministerstvo financí očekává, že by nárok na přihlášení se k paušální dani mohlo mít téměř 370 tisíc lidí. Vzhledem k tomu, že by nemohli využívat slevy na dani, počítají pouze s přihlášením asi 127 tisíc živnostníků. Změna by podle odhadu úředníků do veřejných rozpočtů přinesla navíc 280 milionů korun, o více než půl miliardy korun by měly posílit také příjmy sociálního pojištění.

Drobným podnikatelům ve volných živnostech, kteří nemohou využít odečitatelné položky, by se paušální daň mohla vyplatit v případě, že jejich roční příjem nepřesahuje zhruba 430 tisíc korun. Ovšem podle odborníků je třeba vyhodnotit situaci konkrétně případ od případu.

Snad na nás nezakleknou

„Celá řada drobných podnikatelů dnes vedle sociálního a zdravotního pojištění na dani neplatí nic, nebo dokonce dostává negativní daň prostřednictvím daňového zvýhodnění,“ řekl Deníku Ladislav Minčič z Hospodářské komory. Přesto se podle něj řada z nich raději dobrovolně připraví o peníze, protože jim tak odpadne strach z případné kontroly z finančních úřadů. „Vnímají to tak, že zaplacením daně si koupí klidné nervy pro své podnikání,“ míní.

„Nějaká matematika, která by nám řekla, že tam je hranice, do které se paušál vyplatí, na to rozhodně není,“ souhlasí člen prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal. Připomněl, že si podnikatelé s finančními úřady mohou paušální daň vyjednat již několik let. „Ten systém je ale tak komplikovaný, že to nevyužívá téměř nikdo, podle mě jen tak desítky lidí v zemi,“ konstatoval. Nová pravidla jsou sice k podnikatelům vstřícnější, přesto podle něj nebudou znamenat žádný velký převrat. „Že by nás to připravilo o práci, toho se určitě nebojím,“ konstatoval Nesrovnal.

Sankce stále hrozí

Podle daňového poradce ale ani ty podnikatele, kteří novinku využijí, finanční úřady nespustí z očí. Sledovat je budou moci třeba díky elektronické evidenci tržeb, až bude od příštího roku opět spuštěna. Živnostníci také mohou být přesvědčeni, že jsou některé jejich příjmy osvobozeny od daně, nicméně úředníci s tím nebudou muset souhlasit. „Je to postavené tak, že to musí vyhodnotit sám poplatník. A když to udělá špatně, dopady budou na něm, protože sám zodpovídá za daňovou povinnost,“ dodal Nesrovnal. V tom případě by živnostníci museli podle něj hradit sankce a úroky z prodlení.