„Sociální podniky nebudou zaměřeny pouze na podporu zdravotně postižených osob. Vedle nich se budou zaměřovat i na takzvané sociálně znevýhodněné,“ konstatuje Vanesa Šandová z Úřadu vlády, který novelu vypracoval.

Jinými slovy se vyšší podpory má dostat i firmám specializujícím se například na lidi vyššího věku, nezaměstnané se špatnou pracovní kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnané nebo lidi pečující o příbuzné.

„Zákon umožní zadávat integračním sociálním podnikům takzvané vyhrazené veřejné zakázky, což je v současnosti možné pouze pro zaměstnavatele zdravotně postižených,“ říká Šandová. Obec nebo stát podle ní budou moci stanovit, že do výběrového řízení na zakázku se smí přihlásit pouze firmy, mezi jejichž zaměstnanci je nejméně 30 procent lidí se sociálním či zdravotním handicapem. To samozřejmě nebude jediná podmínka, tyto firmy nebudou smět obchodovat „proti dobrým mravům“ a budou omezeny v nakládání se svým ziskem.

Nový zákon tak v tomto ohledu jde směrem, který už v roce 2014 prosazovala tehdejší ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Požadovala tehdy, aby veřejné zakázky dostávaly firmy, které na nich zaměstnají lidi bez práce či rodiče po mateřské dovolené. „Pokud nějaká instituce vydává veřejné peníze, tak by se měla zároveň chovat maximálně zodpovědně ke společnosti,“ konstatovala tehdy Marksová.

Vyšší dotace

Výměnou za tvrdší podmínky budou mít sociální podniky možnost čerpat na svůj provoz dotace a zvýhodněné úvěry od Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Zákon na svém zasedání ještě musí schválit vláda a musí úspěšně projít i parlamentem. O tom, že to nemusí být snadné, svědčí příklad dalšího bývalého so-ciálnědemokratického ministra, který se o to před časem pokusil, leč neuspěl. „Měnily se totiž vlády i vnější poměry. Zejména extrémně klesala nezaměstnanost, kterou byl původně zákon, značně nepřesně, zdůvodňován,“ konstatuje Institut pro sociální inkluzi, který se zabývá lidmi na okraji společnosti. Současný návrh je tak podle odborníků krokem vpřed.