Oblíbeným způsobem zajištění spotřebitelských úvěrů i u velkých a známých firem je bianco směnka – tedy směnka, na které není vyplněna ani dlužná částka, ani datum splatnosti. Věřitel ji obvykle může použít pouze v případě nesplácení úvěru a po řádném splacení úvěru by ji měl dlužníkovi vrátit nebo ji znehodnotit. Tolik praví teorie, praxe je bohužel trochu jiná. Nic totiž úvěrové firmě nebrání směnky prodat – ideálně někam do zahraničí, a nový majitel si na ně může dopsat cokoliv. Je to mimochodem slušný byznys, protože řada lidí se proti směnečnému platebnímu rozkazu nestihne bránit (jsou na to pouhé tři dny!), nemluvě o tom, že řada lidí ani na platební rozkaz nereaguje, protože přece „už dávno všechno zaplatili".

Nový zákon jako „pojistka na blbost"

Stovky obchodníků s deštěm se živí také tím, že s lidmi podepisují smlouvy o zprostředkování úvěru, samozřejmě bez jakékoliv garance poskytnutí půjčky, ovšem zato za slušný poplatek splatný předem. Řada naivních lidí bohužel za hezké sliby ochotně zaplatí a pak už se jen diví.

Řada čtenářů si v tuto chvíli řekne – no a co, za blbost se přece platí. Některé to ale přejde ve chvíli, kdy na podobné triky naletí někdo z jejich příbuzných, a pak obvykle sami nadávají na to, jak je něco podobného možné. Pokud poslanci ustojí tlak bohatých úvěrových firem, už by to od ledna 2013 možné být nemělo.

Zákon by měl totiž nově zakázat krytí úvěrů bianco směnkami a šeky, umožnit odstoupení od smlouvy s úvěrovou slibotechnou a také zakázat používání telefonních čísel s vyšší než běžnou cenou. Především ale také zakáže častý postup, kdy je zástava ve výrazném nepoměru k poskytnutému úvěru – a byznysmodelem úvěrového žraloka je pomocí různých pokut a sankcí navýšit dlužníkovi dluh tak vysoko, aby o zastavený majetek přišel.

Pokračování najdete ZDE

www.penize.cz