Znění nové vyhlášky vytvořili zaměstnanci z ministerstva ve spolupráci se zástupci lesnických vědeckých a profesních organizací sdružených do Platformy založené ministrem Miroslavem Tomanem (za ČSSD).

Ještě 14 dní a z larev kůrovce by se vylíhl brouk a rozlétl by se do lesa na další stromy. Lapák proto lesníci co nejdříve z lesa odstraní.
Příroda si poradí. Lesy zasažené kůrovcem nepotřebují zásah lidí, ukázal výzkum

„Za nejdůležitější považuji omezení pěstování smrkových monokultur na nevhodných stanovištích a zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesů,“ uvedl Toman. Dodal, že navrhovaná opatření budou pro vlastník lesů znamenat zvýšené náklady, které jim stát bude muset kompenzovat. V roce 2019 by mělo jít na tento účel až 1,15 miliardy korun.

Bitva o procenta

Ekologové nicméně považují cíle nové vyhlášky za nedostatečné. Ministerstvo životního prostředí požadovalo zvýšit povinný podíl listnáčů a jedlí ve středních polohách, kde nyní smrkové lesy plošně hynou, na 60 až 80 procent. Ministerstvo zemědělství jej ovšem z dosavadních 15 až 30 procent zvýšilo jen na 25 až 45 procent.

Ilustrační foto.
Lesy na odpis. K suchu se přidal kůrovec, cena dřeva strmě letí dolů

InfografikaZdroj: Deník„Přirozený podíl smrku v našich lesích je totiž jen kolem 10 procent a podmínky pro růst smrků se budou postupující změnou klimatu dál zhoršovat,“ uvedlo Hnutí Duha v kritice vyhlášky. Ekologům vadí také to, že na seznamu melioračních a zpevňujících dřevin zůstala nepůvodní douglaska tisolistá.

Smrk jen na vhodná stanoviště

Tomanův rezort se brání údaji z Národní inventarizace lesů, podle kterých se je už dnes pouze každý třetí vysazovaný strom smrk, zatímco listnaté dřeviny představují při obnovování lesa 62 procent.

Sucho a kůrovec. Tato dvojice nyní ohrožuje české lesy.
Inspekce uložila Lesům ČR za kůrovce pokutu. Musí zaplatit 3,5 milionu

„Tyto údaje také dokazují, že se obnova smrku celorepublikově omezuje pouze na vhodná stanoviště,“ uvedlo ministerstvo zemědělství. „Vyhláška je velice dobrým prvním krokem k postupnému přechodu od smrkového hospodářství k druhově pestrým porostům,“ podpořil ministra děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze Marek Turčáni.

Komu patří v Česku lesy?Zdroj: Deník„K mírnému zvýšení podílu listnáčů muselo ministerstvo zemědělství doslova dotlačit ministerstvo životního prostředí, připomínky odborníků, ekologických organizací a tisíce dopisů od lidí. I přesto počty vysazovaných listnáčů a jedlí, ke kterým novelizace vyhlášky vede, zdaleka nestačí k tomu, aby v budoucnu zaručily pestré a zdravé lesy,“ shrnul výtky kritiků Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy.

Ilustrační foto
Konec sázení smrků v českých lesích se blíží. Šanci dostanou listnáče