Znění nové vyhlášky vytvořili zaměstnanci z ministerstva ve spolupráci se zástupci lesnických vědeckých a profesních organizací sdružených do Platformy založené ministrem Miroslavem Tomanem (za ČSSD).

„Za nejdůležitější považuji omezení pěstování smrkových monokultur na nevhodných stanovištích a zvýšení podílu melioračních a zpevňujících dřevin při obnově lesů,“ uvedl Toman. Dodal, že navrhovaná opatření budou pro vlastník lesů znamenat zvýšené náklady, které jim stát bude muset kompenzovat. V roce 2019 by mělo jít na tento účel až 1,15 miliardy korun.

Bitva o procenta

Ekologové nicméně považují cíle nové vyhlášky za nedostatečné. Ministerstvo životního prostředí požadovalo zvýšit povinný podíl listnáčů a jedlí ve středních polohách, kde nyní smrkové lesy plošně hynou, na 60 až 80 procent. Ministerstvo zemědělství jej ovšem z dosavadních 15 až 30 procent zvýšilo jen na 25 až 45 procent.

InfografikaZdroj: Deník„Přirozený podíl smrku v našich lesích je totiž jen kolem 10 procent a podmínky pro růst smrků se budou postupující změnou klimatu dál zhoršovat,“ uvedlo Hnutí Duha v kritice vyhlášky. Ekologům vadí také to, že na seznamu melioračních a zpevňujících dřevin zůstala nepůvodní douglaska tisolistá.

Smrk jen na vhodná stanoviště

Tomanův rezort se brání údaji z Národní inventarizace lesů, podle kterých se je už dnes pouze každý třetí vysazovaný strom smrk, zatímco listnaté dřeviny představují při obnovování lesa 62 procent.

„Tyto údaje také dokazují, že se obnova smrku celorepublikově omezuje pouze na vhodná stanoviště,“ uvedlo ministerstvo zemědělství. „Vyhláška je velice dobrým prvním krokem k postupnému přechodu od smrkového hospodářství k druhově pestrým porostům,“ podpořil ministra děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze Marek Turčáni.

Komu patří v Česku lesy?Zdroj: Deník„K mírnému zvýšení podílu listnáčů muselo ministerstvo zemědělství doslova dotlačit ministerstvo životního prostředí, připomínky odborníků, ekologických organizací a tisíce dopisů od lidí. I přesto počty vysazovaných listnáčů a jedlí, ke kterým novelizace vyhlášky vede, zdaleka nestačí k tomu, aby v budoucnu zaručily pestré a zdravé lesy,“ shrnul výtky kritiků Jan Skalík, koordinátor kampaně Zachraňme lesy.