Kliknutím zvětšíteZměnu navrhli zástupci hnutí STAN. Oni a následně i další představitelé vládní koalice tím vyslyšeli varování mediálních expertů. Podle Unie vydavatelů by totiž vysoké zdanění, kterému noviny nepodléhají nikde v Evropě, ohrozilo existenci novinového trhu v Česku.
I tak ale noviny budou podléhat vyšší dani z přidané hodnoty než doposud, kdy spadají pod desetiprocentní DPH. Od ledna totiž budou ustaveny jen dvě její sazby – základní jednadvacetiprocentní a snížená dvanáctiprocentní. Výjimku budou mít knihy s nulovou sazbou.
O úsporném balíčku, k němuž vládní představitelé vypracovali komplexní pozměňovací návrh, budou poslanci hlasovat na své zářijové schůzi. Platit má od příštího roku.
Seriál proti vysoké DPH
Deník.cz v létě spustil seriál s názvem Konec novin? V něm se proti původně plánované jednadvacetiprocentní DPH na noviny vymezilo mnoho známých osobností i dalších čtenářů.
Ve velké anketě prostřednictvím online dotazníku se proti vysoké dani vyslovilo 47 procent respondentů z celkových 3655. Dalších téměř 30 procent vyslovilo názor, že noviny mají být ve stejné sazbě jako tištěné magazíny. Tedy dvanáctiprocentní.
Ředitel redakcí a šéfredaktor Deníku Roman Gallo uvedl, že v desetimilionovém Česku je denně vytištěno a distribuováno přibližně 390 tisíc kusů různých deníků. „Tištěné noviny má u nás stále jako zdroj zpráv každý pátý člověk. U generace nad 50 let je čtenářů ‚papíru‘ ještě mnohem více,“ dodal.
Jak v seriálu podotkla kupříkladu imunoložka a mikrobioložka Blanka Říhová, noviny jsou tím nejživějším a nejdůležitějším zdrojem nepostradatelných informací. „V dobrých rodinách se jimi vždycky začínal den. My jako rodina, moje babičky a dědové, jsme si všichni vždycky noviny předpláceli a já s nimi také začínám den,“ uvedla mimo jiné.
7
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
