Dosud platí poměrně jednoduchý princip. Pokud máte vůči dlužníkovi nesplacenou pohledávku, vycházející ze závazku upraveného občanským zákoníkem, musíte ji u soudu uplatnit do tří let.

Pokud jste podnikatel, tak s uplatněním pohledávky vycházející z obchodního závazkového vztahu můžete otálet ještě o rok déle.

Zmeškání výše uvedených lhůt by mohlo vést k takzvanému promlčení nároků, což znamená, že soud při pozdním uplatnění nároku právo na zaplacení nemusí přiznat.

Novinkou, kterou lze bezesporu přivítat, je zavedení komplexní úpravy promlčení. Odstraňuje se tak současný nežádoucí dvoukolejný stav, kdy vedle sebe existovaly dvě na sobě nezávislé úpravy promlčení v občanském a obchodním zákoníku.

Počátek běhu promlčecí lhůty nový občanský zákoník obecně odvozuje od okamžiku, kdy se příslušné právo stane poprvé soudně vymahatelné. Tento okamžik však závisí na subjektivním vnímání takzvaných rozhodných okolností ze strany oprávněných osob, konkrétně na tom, kdy se o nich tyto osoby dozvěděly anebo měly a mohly dozvědět jde tedy o takzvanou lhůtu subjektivní.

Jako typický příklad lze uvést často uplatňované právo na náhradu škody, u něhož se za okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty považují vědomost poškozeného o škodě a osobě povinné k její náhradě.

Konejte raději dříve

Jinými slovy, subjektivní promlčecí lhůta v takovém případě počíná od okamžiku, kdy poškozený zjistí konkrétní škodu i jejího viníka. Situaci, že poškozený viníka nezná, se budeme věnovat později.

V případě neméně frekventovaného nároku vyplývajícího z práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují rozhodné okolnosti vědomost o tom, že došlo k bezdůvodnému obohacení (například kvůli plnění z neplatné smlouvy), a o osobě, která je k vydání povinna.

Zákonný výčet možných práv a vymezení rozhodných okolností, určujících počátek běhu jejich subjektivních promlčecích lhůt, tím pochopitelně nekončí. Proto je třeba vždy důsledně prověřit, zda vaše právo nespadá do některé ze zvláštních skupin práv, u kterých je počátek běhu promlčecí lhůty novým občanským zákoníkem stanoven specificky k jejich věcné povaze.

Obecná délka subjektivní promlčecí lhůty je podle nové úpravy tříletá. Do promlčení se však u převažující většiny práv vedle této tříleté lhůty promítá také takzvaná objektivní lhůta, což v zásadě znamená, že právo se promlčuje po deseti letech od jeho vzniku. A to bez ohledu na to, kdy se oprávněný o rozhodných okolnostech dozvěděl, respektive bez ohledu na to, že se o nich ani nedozvěděl.

Rozhodne až praxe

Nejlépe si to předvedeme na příkladu. Představte si, že vám někdo poškodí auto. Je pravděpodobné, že viníka neznáte, a proto se obrátíte na policii. Jakmile se dozvíte, kdo poškození auta způsobil a co bylo poškozeno, počíná běžet subjektivní tříletá lhůta, kdy můžete viníka zažalovat. Bez ohledu na to, kdy jste získali povědomí o osobě škůdce a povaze škody, byste tak však neměli učinit později než deset let poté. Tento princip se nově rozšiřuje na všechna majetková práva.

Zajímavou výslovně upravenou možností je sjednání délky promlčecí lhůty kratší nebo delší než tři roky (nej- méně jeden rok, nejdéle patnáct let). Pokud by však zkrácení nebo prodloužení bylo v neprospěch slabší strany, tedy obvykle běžných spotřebitelů, k takovému ujednání soud nepřihlédne.

V současnosti nelze předjímat, jak bude nová právní úprava fungovat v praxi. Jasnou odpověď dá až soudní rozhodovací praxe.

tři tisíce paragrafů
- Nový občanský zákoník představuje jednu z největších změn českého právního systému za posledních 20 let. S jistou nadsázkou lze říci, že jde o normu, která upravuje život člověka od narození až po smrt.

- Zákoník má asi tři tisíce paragrafů a je rozdělen do pěti částí. První tvoří předmět úpravy zákona, druhá se zabývá rodinným právem, třetí určuje absolutní majetková práva, čtvrtá majetková práva relativní, pátou částí jsou závěrečná ustanovení. Zákoník bude účinný od 1. ledna 2014.

- Některé z důležitých změn, které zákoník přináší, vám přibližujeme v našem seriálu textů renomovaných právníků.

MARTIN KRAMÁŘ
Autor je partnerem advokátní kanceláře Weil, Gotshal a Manges.