Vrcholí boj o nový stavební zákon, zdaleka nemá jednoznačnou podporu. Měli by ho poslanci schválit nebo raději počkat a hledat po volbách široký konsensus?
Současnou podobu návrhu nového stavebního zákona rozhodně nepovažujeme za ideální. Na jedné straně byla v průběhu jeho projednávání oslabena původně navržená konzistentní podoba integrovaného rozhodování. Na druhé straně by bylo vhodné doplnit silnější záruky ochrany veřejných zájmů při tomto rozhodování, k čemuž směřují některé z pozměňovacích návrhů. Přesto vzhledem k velmi špatnému stavu současné právní úpravy, považujeme za lepší řešení předložený návrh schválit a případně jej před nabytím účinnosti dále upravit.

Když se mluví o stavebním zákonu, všichni vytahují žebříček Světové banky, ve kterém jsme v délce povolovacího procesu na nelichotivém 157. místě ze 170. Jak to ale vypadá v praxi? Opravdu je takový problém získat povolení pro dobrý projekt?
Povolovací řízení i pro relativně jednoduché projekty trvají v mnoha případech skutečně nepřiměřeně dlouho. Zákonná lhůta 60, resp. 90 dnů od zahájení řízení podle našich zkušeností většinou není dodržena, mnohdy je překračována několikanásobně. Příčinou je zejména složitý a nepřehledný systém povolování, založený na velkém počtu dílčích závazných stanovisek. Komplikovaný je i způsob přezkumu těchto stanovisek v případě odvolání.

Ulice Francouzská v Brně
Zaplatíte třetinu ceny a bydlíte. Družstva v Česku frčí, vítají je hlavně mladí

Před patnácti dvaceti lety mělo stavební povolení pár stránek a jeho vyřízení trvalo několik měsíců. Co se stalo, že je ten proces najednou tak komplikovaný?
Rozdíl je dán, kromě zesložiťování právní úpravy jako celku, právě zavedením závazných stanovisek správním řádem z roku 2004 a v návaznosti na to platným stavebním zákonem. Záměr není posuzován komplexně jako celek, ale izolovaně z mnoha dílčích hledisek. To se odráží v délce řízení i rozhodnutí.

Opozice mluví o revoluci, o zbytečném megaúřadu a vyhazování peněz. Přitom by prý bylo lepší jít cestou evoluce a problémy by vyřešila digitalizace. Je to tak?
Digitalizace je určitě řešením řady současných potíží a nový stavební zákon s ní počítá. Vytvoření státní stavební správy, nezávislé na obcích a krajích, je ale podle našeho názoru nezbytnou podmínkou zvýšení efektivity rozhodování a jednotného výkladu stavebního práva.

Úředníci stavebních úřadů dnes nejsou nezávislí?
Podle současné úpravy jsou to zaměstnanci obcí a krajů. Zákonitě je v této situaci úředník v trvalém riziku střetu zájmů, protože se dá předpokládat, že bude k zájmům obce či kraje přihlížet. Jde o zdroj neformálního, ale často velice účinného vlivu obecních a krajských politiků na rozhodování stavebních úřadů. Tuto tzv. systémovou podjatost by měl nový stavební zákon zrušit.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj.
O stavebním povolení nemá rozhodovat starosta, říká ministryně Dostálová

Je podle vás tzv. systémová podjatost opravdu problém? Údajně jde maximálně o stovky případů…
Riziko systémové podjatosti existuje vždy, když úředník stavebního úřadu rozhoduje ve věci, která se týká zájmů jeho zaměstnavatele. Obec je přitom účastníkem každého územního řízení o umístění stavby na jejím území. Případy, kdy je o existenci systémové podjatosti rozhodnuto, tvoří jen zlomek z celkového počtu těch, kdy o nestrannosti rozhodování stavebního úřadu existují pochybnosti.

Jak vnímáte postavení veřejnosti v novém stavebním zákoně a úpravu ochrany veřejných zájmů? Podle kritiků se lidé už nebude moci vyjadřovat k řízení.
Úprava účastníků řízení přímo ve stavebním zákoně se proti současnému stavu zásadně nemění. V důsledku integrace rozhodování by ekologické spolky opět měly získat možnost účastnit se všech řízení o povolení staveb, pokud jsou dotčeny zájmy ochrany přírody, jako tomu bylo do roku 2018 (i když by bylo vhodné to v zákoně vyjádřit jednoznačněji, aby o tom nebyly žádné pochybnosti). V integrovaném řízení se budou účastníci moci vyjadřovat ke všem aspektům věci, včetně těch, které podle platné úpravy řeší závazná stanoviska, vydávaná bez účasti veřejnosti. Vedení jediného řízení o umístění i povolení stavby zabrání situacím, kdy soud zruší pro nezákonnost územní rozhodnutí, ale na mezitím vydané stavební povolení to již nemá vliv. Je nutné trvat na tom, aby o zásazích do veřejných zájmů rozhodovali úředníci s příslušnou kvalifikací, i když budou součástí stavebního úřadu.