Nevěřte pověrám. Růžové víno se už dávno nevyrábí tak, že slijete kousek bílého a trochu červeného a tím vznikne „růžovka“. Naopak výroba růžových vín je seriózní disciplína. Co je dobré vědět, než otevřete první lahev?

Červené, které se červeným nestalo

Začněme zpracováním. Růžová vína se vyrábějí z modrých hroznů, tedy z odrůd vinné révy, které jsou „původně“ určené pro červená vína. Rozdíl je v tom, že vinař nechá rozemleté hrozny (tzv. rmut) ležet v kádi krátce, jen asi 4 až 6 hodin. Hned poté oddělí slupky (ve kterých je barvivo) od moštu. A výsledná tekutina tedy nemá barvu červenou, ale „jen“ růžovou.

Tajemný klaret

Když je řeč o růžových vínech, je dobré si zapamatovat i slovo „klaret“. Označuje se tím „bílé víno vyrobené z modrých hroznů“. Zatímco růžovku necháte aspoň zmíněných pár hodin „macerovat“ (ponecháte slupku v moštu), u klaretu modré hrozny rovnou lisujete. A protože mošt v podstatě nepřišel do kontaktu se slupkou, vytéká vám z modrých hroznů (skoro) bílý mošt. Následně s ním pracujete jako s bílým vínem. Klarety tak mají jen nepatrně narůžovělou barvu.

Barva dobrá

Růžová vína mají celou škálu barev, záleží vždy na odrůdě a technologii, kterou vinař použil (viz box). Cílem vinaře je v případě růžových vín vytvořit osvěžující nápoj. Tím, že růžové víno při výrobě nepřichází do kontaktu se slupkami révy, neobsahuje ani příliš tzv. tříslovin. Tedy nemá „svíravou“ chuť, která mnoha lidem vadí u vín červených. Asi i proto je mezi českými konzumenty hitem. Růžovky se běžně dělají jak bez zbytkového cukru (jako vína suchá), tak s malým přírodním cukrem (polosuchá) a velké oblibě se těší i vína polosladká a sladká.

Potěšení z mladého vína

U růžových vín se nepředpokládá delší archivace. Ideálně je vypít růžové víno spíše mladší, do tří let od lahvování. Chuťový výraz růžových vín přitom docela odpovídá jejich barvě. Často můžete v růžovkách cítit a hlavně chutnat „lesní jahody se smetanou“, maliny či různé varianty třešní.

Nebojte se chladit

Růžová vína jsou pro svoji svěžest spjata s jarem a létem (květen je slaven jako měsíc růžového vína). Aby vynikla jejich svěžest, je vhodné je správně chladit, ale pozor. Zatímco bílá se podávají mezi 8 až 12 stupni Celsia, růžovky jsou o kousek „teplejší“, podávají se mezi deseti až 13 stupni Celsia.

I na skle záleží

Růžová vína nejlépe vyniknou ve sklenici ve tvaru tulipánu, která dobře drží nižší teplotu a umožňuje vůni, aby se rozvinula i u více chlazeného vína.

Pití jenom pro holky?

Rozhodně není ostuda, když růžové víno pije muž, naopak pití růžového je obvykle „tandemová“ záležitost. Sólo ho ale podle průzkumů volí spíše ženy. „Růžové víno častěji pijí ženy ve věku 25 44 let,“ říká ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.

Základní odrůdy pro „růžovky“ a jejich chuť

*Svatovavřinecké – Sytě růžová barva s jahodovým odstínem, ve vůni a chuti převládají příjemné ovocné tóny po lesních jahodách, malinách a také černých třešních.

*Frankovka – Barva je nejčastěji světle růžová až meruňková. Vůně a chuť je ovocná s tóny přezrálých višní a švestek s jemnou skořicovou dochutí.

*Merlot – Víno je nejčastěji sytě růžové, vůně červených lesních plodů, malin a jahod. Chuť je ovocná, připomínající malinový kompot a v dochuti jsou cítit obvykle tóny malin a červeného grepu.

*Cabernet Sauvignon – Víno pomerančově oranžové barvy, vůně a chuť je květinovo-ovocná s vůní bezového květu, ostružin a bílého rybízu.

*Zweigeltrebe – Barva je obvykle lososově růžová. Vůně a chuť vína je s tóny lesního ovoce, jako jsou maliny a jahody ve smetanovém hávu.