Kliknutím zvětšíteCeny bytů v Praze vyletěly do rekordních výšin. Developeři tvrdí, že je to zčásti dáno i tím, že se protahuje schvalování projektů a vzniká tak méně příbytků, než by mohlo.
Pražský deník se proto podíval na „tvrdá“ data Českého statistického úřadu, kolik se od roku 1999 postavilo nových bytů a jak se zároveň změnil počet Pražanů. A ukázala se zajímavá čísla: v metropoli přibylo v tomto období víc obydlí (v součtu 93 276) než obyvatel (87 238).
I pokud se vezmou čísla o počtu obyvatel od roku 2001 (kdy se konalo sčítání lidu a jsou proto přesnější údaje). Nárůst nových příbytků činí 86 046 a počet místních se zvýšil o 120 390. Sice se poměr bytů a Pražanů obrátil, stále ale vychází 10 nových bytů na 14 nových obyvatel metropole.
Na první pohled by tedy nového bydlení mělo být na trhu dost. Problém je ale v tom, že velkou část – zejmé-na těch menších – kupují lidé na investici. „Vzhledem k nízké nabídce a stabilní poptávce je dnes naprostá většina bytů nakupována takzvaně
z papíru, tedy ve fázi, kdy ještě nestojí,“ komentuje to Milan Roček z portálu CenovaMapa.org.
Rána pro radnice
Byty se tak stávají nejen nedostupnými pro běžné Pražany: metr čtvereční se nabízí v průměru za 92 600 korun, spočítala poradenská společnost Deloitte. Na sedmdesátimetrový příbytek si tak kupec musí připravit zhruba 6,5 milionu korun.
Zároveň ale mají problémy i městské části, protože nájemníci v bytech pořízených na investici se často nepřihlásí k pobytu
a radnice tak přicházejí o peníze od magistrátu.
Nejvíce ze srovnání počtu nových obydlí a přírůstku (či poklesu) obyvatel vyčnívá Praha 4. Na jejím území se postavilo skoro pět tisíc nových bytů, ale celkový počet místních byl na začátku letošního roku o devět tisíc nižší než na začátku roku 1999.
„Praha 4 je stále nejlidnatější městskou částí v metropoli. Ale úbytek lidí se pochopitelně projeví v příjmech čtvrti, protože příspěvek z hlavního města se počítá právě dle počtu obyvatel,“ říká mluvčí čtyřky Jiří Bigas.
Ucpané Letňany
Stavební boom je v hlavním městě rozložen značně nerovnoměrně. V absolutním počtu vyrostlo nejvíce nových bytů od roku 1999 v Praze 8 a Praze 5.
Když se ale jejich počet přepočítá na plochu městských částí, nejvíce se zahustila Praha 18, tedy Letňany. Tam se vměstnalo víc než šest nových bytů na hektar, průměr za metropoli je přitom necelé dva příbytky.
Co to pro městskou část znamená?
„Jedním z největších problémů je komplikovaná situace v dopravě. Většina z rodin má, nebo si plánuje pořídit dvě a více aut a předpokládá, že bude moci parkovat před domem a navíc zadarmo. To je opravdu velký problém, který se jen velmi obtížně řeší,“ poznamenává starosta Prahy 18 Ivan Kabický.
Dodává, že s ohledem na to, že stále není dokončen obchvat kolem Prahy, Letňany jsou v ranní a odpolední špičce ze všech stran „zašpuntované“.
Druhý konec Prahy – Zličín – zase dominuje ve srovnání počtu nových bytů k počtu lidí, kteří tam aktuálně žijí.
Od roku 1999 tam vznikly neuvěřitelné čtyři stovky nových bydlení na každou tisícovku obyvatel. Průměr za celé hlavní město přitom činí 73 bytů na tisícovku Pražanů.
13
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
