Akciové trhy delší dobu působí, jako by přešlapovaly na místě. V poslední době ale sílí obavy z jejich dalšího pádu. Média varují před tzv. Znamením Hindenburg, které v minulosti často přineslo prudký propad akcií.
Čtyři podmínky
Jeho název vychází z názvu ztroskotavší německé vzducholodi Hindenburg a je založeno na splnění čtyř podmínek, týkajících se počtu rostoucích i klesajících akcií na Newyorské burze, i dalších ukazatelů (blíže viz box). Zatím se potvrdily dvě ze čtyř podmínek, naznačujících, že na akciovém trhu může být horko. Kam za těchto okolností investovat?
Makléř Petr Žabža z firmy Patria Direct pokládá spolehlivost Znamení Hindenburg za zhruba stejnou jako u jiných nástrojů technické analýzy trhů, která vychází z předvídání budoucích cenových pohybů podle systematického zkoumání, analýzy a vyhodnocování minulých a současných dat u finančních produktů, včetně cenných papírů.
Analytik firmy Colosseum Petr Čermák upozorňuje, že většina podobných „indikátorů“ burzovních krachů, které se vyskytly, upadla v zapomnění. Při jakékoliv drobné změně v nastavení parametrů bývá navíc celý ukazatel bezcenný. Často jde o falešné signály, které pak autor ospravedlňuje.
Akciové trhy může čekat pokles
Žabža ovšem také upozorňuje, že akciové trhy zatím - na rozdíl od trhů dluhopisových - ještě příliš neakcentovaly zhoršující se fundamentální data, hlavně v USA a pravděpodobně je čeká pokles. Připouští sice, že od roku 1985 kombinace technických faktorů, známá jako Znamení Hindenburg, nikdy nelhala. Těžko lze ale vycházet z minulosti. Tehdy platné okolnosti se nebudou nikdy opakovat, a proto se nedá odhadnout, kolik by letos případně mohly trhy ztratit.
„Chování českých titulů bude poplatné spíše náladě na světových trzích než fundamentálním údajům jednotlivých firem. Když budou v září a říjnu světové trhy oslabovat, Praze se tento trend nevyhne. Pozitivem jsou relativně dobrá fundamentální data ČR ve srovnání se zbytkem EU, nemluvě o ambiciózním plánu vlády na zkrocení vládních výdajů," uvedl dále Žabža. Preferoval by spíše defenzivní akcie, zejména Philip Morris a Telefóniku O2.
Zahraniční akcie
Také Čermák považuje v horizontu několika let za atraktivní konzervativnější tituly, k nimž řadí kromě jmenovaných ČEZ, a to nejen díky vysokému dividendovému výnosu, ale i podle ukazatele rentability. Za zajímavé pokládá polské, korejské, turecké a ruské akcie, které nejsou příliš drahé, a během několika let mohou investorům poskytnout zajímavé výnosy. Vyšší potenciál růstu mají akcie firem z tzv. rozvíjejících se trhů. I mezi nimi si je ale třeba vybírat. Drahé jsou aktuálně například indické akcie.
Rizikový bankovní sektor
Žabža pokládá za rizikový bankovní sektor, za atraktivní naopak zemědělské komodity a příbuzné segmenty.
Bezuzdný růst množství oběživa přinese inflaci, v západních zemích však podle Žabžy krátkodobě hrozí spíše deflace. Rozvíjející se trhy na tom budou lépe. Bude-li ale na Západě klesat spotřeba, budou i méně rozvinuté země méně vyrábět, byť možná lokální poptávka pokryje část tohoto výpadku.
Také Čermák poukazuje na možnou deflaci. Pro toho, kdo je zaměstnán a nemá dluhy, to není špatná zpráva. U investic nepředstavuje mírná deflace nic dramatického – vhodné jsou investice, nesoucí pravidelný příjem, třeba nyní tak žádané dluhopisy. Z akcií k nim patří tzv. defenzivní tituly, zejména kvalitní firmy bez dluhů, které vyplácejí vysoké dividendy.
Investice s pravidelným příjmem
Nejistota nahrává alternativním investicím, včetně zlata. Jeho význam jako uchovatele hodnoty je ale nyní podle Žabžy značně přeceňován. Nemluvě o spekulacích, že je cena zlata manipulována, mj. ze strany centrálních bank a některých hedgeových fondů.
Podle Čermáka je riziko inflace v následujícím půl roce mizivé a zatím není důvod, aby se proti ní investoři zajišťovali. Současné období pohodového inflačního „příměří“ může ale náhle skončit a většina investorů na to nestihne včas zareagovat. Může jít třeba o skokovou devalvaci některé významné měny a navazující rychlý posun cen. Proto je i nyní vhodné investovat do reálných aktiv jako komodity či zlato.
Zlato: Zajímavá investice
Čermák soudí, že zlato zůstane několik let zajímavou investicí, která má ještě ziskový potenciál. Letos sice nejsme svědky žádných převratných zisků, cena tohoto kovu přesto od ledna vzrostla o velmi solidních 12,5 procenta. Krátkodobě a střednědobě doporučuje spíše obchodovat na základě technické analýzy. Za atraktivní pokládá bavlnu, jejíž ceny stimulují nedostatečná produkce a nízké zásoby. Ale také sójový šrot. I drobný investor má instrumenty, které může využít k nákupu komodit, například indexové akcie či fondy (ETF), kopírující vývoj cen některých zemědělských komodit. (O investování viz též článek http://www.penize.cz/akcie/84620-kdo-hleda-jistotu-jen-se-zlatem-pri-investovani-nevystaci).
1. Alespoň 2,2 procenta (a alespoň 79) akcií v daný den dosáhne 52týdenního maxima a stejné procento či počet akcií 52týdenního minima.
2. Počet nových 52týdenních maxim nesmí být více než 2x větší než počet nových 52týdenních minim. Počet nových 52týdenních minim ale může být více než 2x větší než počet nových 52týdenních maxim.
3. 10týdenní klouzavý průměr na Newyorské burze roste.
4. McClellanův oscilátor je negativní.
Splnění prvních dvou podmínek souvisí s úvahou, že na “zdravých“ akciových trzích má většina akcií směřovat stejným směrem. Pokud tomu tak není, je to varovný signál.
McClellanův oscilátor monitoruje klesající a rostoucí akcie a odečítá první skupinu od druhé. Následně vzniká 39denní a 19denní exponenciální klouzavý průměr, přičemž 39denní se odečte od 19denního.
Existence jednoho signálu nemusí znamenat prudký propad akcií. Potvrzení ZH přichází až po 2 a více signálech v krátkém časovém úseku. Většinou jde o 36 dnů. Od roku 1985 předpověděl ukazatel všechny propady na akciových trzích a predikoval jich dokonce ještě více.
Zdroj: Colosseum
František Mašek,
peníze.cz