Celkový dluh obcí loni klesl na 47 miliard korun a proti tomu úspory vzrostly na 118 miliard korun. Potvrdila analýza společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která každoročně sestavuje žebříček ekonomického stavu obcí ve spolupráci se Svazem měst a obcí.

Kulturní dům Repre v Mostě
Mostu a Litvínovu se daří, města nahromadila miliony. Teď chtějí investovat

Celkové příjmy obcí loni vzrostly o 12 miliard na 216,5 miliardy korun a byly tak nejvyšší v historii – i díky zvýšení příjmů z daní (151,2 mld. Kč). Horší zpráva je, že obce neinvestují – naopak spíše „syslí“ peníze v bankách. „Obce, zvláště ty malé, se bojí administrativy,“ říká analytička CRIF Věra Kameníčková.

Loni obce investovaly do svého rozvoje jen čtvrtinu svých příjmů, což je druhý nejhorší výsledek v posledních 15 letech. To vše v době, kdy se nedaří nastartovat zdroje z EU a stát posílá méně investičních dotací. „Využívání úspor pro financování investic je přitom snazší pro větší obce, malým obcím na uskutečnění řady projektů jejich úspory nestačí, a to ani při zvýšení daňových příjmů,“ upozorňuje Kameníčková.

Růst daňových příjmů a podprůměrná investiční aktivita obcí vedly ke zmíněnému faktu, že obce hospodařily s druhým nejvyšším přebytkem v historii. Většinu přebytečných prostředků však obce přeměnily na rezervy. Zatímco dluh obcí se snížil o dvě miliardy korun, jejich úspory na bankovních účtech vzrostly o 12 miliard na 118 miliard korun.

„Obce jako celek  by tak mohly splatit svůj dluh dvakrát. I když se dynamika úspor v loňském roce snížila, mají obce stále poměrně značné množství peněz na bankovních účtech,“ říká Věra Kameníčková. Zatímco objem úspor se zvýšil ve všech velikostních kategoriích obcí, dluh snížily pouze největší obce, zatímco dluh ostatních se zvýšil.

I.zóna národního parku Šumava, stezka na vrchol Smrčiny. Odkorněné smrky nastojato pod vrcholem Smrčiny
Smrk má být nadále hlavní českou dřevinou. Skandální, rozčilují se ekologové

Z toho vychází i rating obcí, který CRIF zpracovává. Celkem 507 obcí dosáhlo v souhrnném ekonomickém ukazateli iRating společnosti CRIF nejvyššího ratingového stupně A. Naopak 480 obcí obdrželo nejhorší ratingové hodnocení C-.

Celkový iRating obcí byl nejlepší za posledních devět let. Podobně jako v roce 2016 byla více než třetina obcí ve výborné či velmi dobré ekonomické kondici, zatímco u šestiny obcí hrozí riziko, že se mohou ve svém hospodaření dostat do problémů. Jde o obce s ratingem C a C-.

„V tomto volebním období, tedy mezi roky 2014 a 2017, se celková ekonomická kondice obcí zlepšila, i když v regionech a jednotlivých velikostních kategoriích obcí lze najít rozdílné trendy. Ačkoli jsou stále nejlépe hodnoceny obce Středočeského kraje, k nejvýraznějšímu zlepšení průměrného iRatingu došlo u obcí Zlínského a Královéhradeckého kraje a kraje Vysočina. Naopak nejvíce si v tomto období pohoršily obce krajů Plzeňského, Jihočeského a Jihomoravského. Výrazným jevem období 2014 – 2017 bylo zlepšení průměrného iRatingového hodnocení malých obcí do 500 obyvatel téměř ve všech krajích,“ uzavírá Luděk Mácha, manažer služby iRating obcí společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Ilustrační foto
Stát jde na ruku velkostatkářům, vadí rolníkům. Chtějí platby za první hektary