"Z toho 105 miliard korun půjde přímo na individuální projekty v rámci specifických výzev," dodal. Zbytek dotací do regionů poputuje prostřednictvím takzvaných integrovaných nástrojů.

I v novém programovém období mají místní samosprávy podle Vlasáka největší zájem o projekty v oblasti životního prostředí. "V rámci Operačního programu životní prostředí chtějí žádat o dotace například na vyřešení odpadních vod a kanalizace v menších sídlech, preventivní ochranu proti povodním, odpadové hospodářství, biodiverzitu či úsporu energií ve veřejných budovách," vyjmenoval.

Obce pomocí evropských dotací mohou řešit také nezaměstnanost a sociální začleňování, posílit veřejnou správu, podpořit regionální školství, tedy mateřské a základní školy, či investovat do drážní dopravy ve větších městech. Velké množství evropských dotací prý obce a města využijí na úspory energií vybudováním úspornějšího veřejného osvětlení nebo zateplením veřejných budov.

Novinkou začínajícího programového období je to, že se u předložených projektů bude hodnotit mimo jiné tzv. kritérium územní dimenze. "Smyslem jeho zavedení je, aby programy reflektovaly specifické územní problémy, potřeby, regionální rozdíly i potenciál území," uvedl Vlasák.

V končícím programovém období 2007 - 2013 na projekty obcí a měst šlo zhruba 16 procent z celkově přidělených 704 miliard korun. Samosprávy předložily 31 procent z 60.903 projektů, přesto zhruba pětina obcí peníze z fondů EU nevyužila ani na jeden projekt.