UŽ NE RUKOJMÍ

Jedno z možných řešení dokonce je založit vlastní svozovou firmu. Pak by ceny „nikdo nediktoval“ a obce by se necítily „jako rukojmí“, jak starostové říkají. Iniciátorem schůzky byl starosta Němčovic na Rokycansku Karel Ferschmann, kde se dařilo držet poplatky za odpad na 500 korunách od roku 2002 do letoška. „Letos jsme už museli zdražit na 700 korun. Nelíbí se nám to a lidem to musíme vysvětlovat,“ řekl Ferschmann.

Proč se zdražuje? Bývalou svozovou společnost Bohemia Odpady převzala společnost Marius Pedersen, která přišla se změnami. Podle obchodního ředitele Pavla Borůvky tehdejší výše poplatků neodpovídala skutečným nákladům. Poplatky sice uhradily přímo likvidaci odpadu, ale už ne dopravu či mzdy zaměstnanců.

Vedení společnosti přístup obcí mrzí. „Chceme s nimi určitě komunikovat, postupně je oslovujeme a přáli bychom si, aby se konalo další setkání, na kterém bychom mohli přednést naše argumenty. Na toto jsme pozváni nebyli,“ řekl Pavel Borůvka.

Obce, které se naštvaly, patří do Místní akční skupiny Světovina – v mikroregionech Kralovicko, Dolní Střela, Radnicko a Zbirožsko žije 50 tisíc obyvatel. Myšlenka vlastní svozové firmy starosty láká, někteří si ale myslí, že pokud na Marius Pedersen zatlačí, docílí příznivějších cen. Společnost to ovšem spíše odmítá. „Naše nabídka je výhodná,“ tvrdí ředitel.

PŮL OBČAN, PŮL OBEC

Například v Dobříči letos za svoz odpadů platí 750 Kč. Služba podražila o padesátikorunu, nicméně starosta Václav Lomička upozorňuje, že ten největší problém není vidět. „To, co vybereme od občanů, je zhruba polovina nákladů na likvidaci odpadu, který zaplatí obec. My doplácíme zbytek,“ uvedl s tím, že Dobříč ročně odpady vyjdou na zhruba 600 tisíc korun.

Obec Žihle doplácí ještě více. Poplatek od občanů nově činí 550 korun, ale obec k němu musí přidat přes 1400 korun. „Novou smlouvu jsme ještě nepodepsali, ale navrhuje poplatek ve výši 1910 korun bez DPH. Je to zhruba o 300 korun více než v roce 2016,“ dodal starosta František Procházka.

Založit si vlastní svozovou firmu, by znamenalo jít cestou, jakou se před třemi lety vydali na Klatovsku. V roce 2015 se spojily Klatovy a Sušice a založily Pošumavskou odpadovou s.r.o. Jejich společníky se staly další menší i větší obce a společnost od ledna 2016 zajišťovala služby pro více než polovinu obyvatel Klatovska. Dnes sdružuje dvacet pět měst, městysů a obcí.