Clo za americké zboží se začalo v Číně platit od pondělí. Na ořechy či ovoce včetně jablek uvalil Peking patnáctiprocentní clo, na vepřové a další produkty pětadvacetiprocentní.

Tento krok má podle Pekingu "chránit zájmy Číny a vyvážit" ztráty způsobené novými americkými tarify. Čína už na konci března Spojené státy vyzvala, aby se "stáhly z okraje propasti“. Země prý nechce obchodní válku, ale nebude nečinně přihlížet „zraňování své ekonomiky.“

Již dříve avizovala, že v odpovědi na uvalení cla na ocel a hliník by mohla cla zavést na zboží z USA v hodnotě tří miliard dolarů (v přepočtu 62 miliard korun).

"Pozastavení celních ústupků ze strany Číny je legitimní akcí přijatou na základě pravidel WTO za účelem ochrany čínských zájmů," uvedlo čínské ministerstvo financí. WTO je zkratka Světové obchodní organizace, jejímiž jsou Spojené státy i Čína členy.

Naopak americký prezident Donald Trump již na začátku března avizoval, že "obchodní války jsou dobré" a "pro USA by mělo být snadné v nich vyhrát," napsal na svém twitteru.

Americké úřady již prý také oznámily plány na další cla uvalená na produkty z Číny v hodnotě desítek miliard dolarů, informuje zpravodaj BBC Chris Buckler z Washingtonu.

Pro americké prodejce vepřového je Čína třetím největším trhem, zatímco Spojené státy dovážejí z Číny jen malé množství oceli a hliníku, na jejichž zeclení Peking reaguje. Čína se tak podle ekonomů zřejmě snaží, aby nevypadala ve sporu jako slabší partner, upozornila agentura AP.

Uvalení cel na zemědělské produkty se podle agentury dotkne především Američanů ve venkovských oblastech, které v prezidentských volbách v roce 2016 podpořily současného prezidenta Trumpa.

Podle odhadů bude nicméně okamžitý dopad čínských opatření na americké hospodářství omezený. Investoři se však obávají případného negativního vlivu na světové hospodářství, pokud by se k Číně přidaly i další země.

Na dovoz ocele a hliníku do USA uvalil americký prezident Donald Trump cla 8. března. Výjimku dostaly Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Mexiko a Jižní Korea a na poslední chvíli dočasně také země Evropské unie. Na konci března pak Trump podepsal dekret, který by mohl vést k uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě až 50 miliard dolarů.

To je reakcí na údajné čínské krádeže amerického duševního vlastnictví. Právě údajné krádeže celý kolotoč odstartovaly. „Domníváme se, že Čína porušuje pravidla WTO, když odmítá dodržovat základní patentová práva zahraničních společností.  Čínské podniky například dlouhodobě využívají patentovou technologii i poté, co jim vyprší platnost licenční smlouvy,“ uvedly dříve Spojené státy. Peking toto nařčení dlouhodobě odmítá. 

Odvetná opatření a celkově obchodní válka však podle odborníků není způsobem, jak tyto problémy vyřešit. Zejména už jen kvůli tomu, že je mezi oběma zeměmi velká nerovnováha.

"Číňanů je totiž mnohem více než Američanů, tudíž budou mít americká nařízení vůči Pekingu větší dopad. Z toho důvodu bude možná Peking chtít více vyjednávat," uvedl Stephen McDonell, zpravodaj BBC v Hongkongu. Podle něj je první vlna uvalení cel velmi mírná, ale je zřejmé, že Čína bude na další opatření dále reagovat.

Podle BBC by Peking mohl teoreticky zdanit i výrobky amerických technologických gigantů, jako je například Apple. Což může mít za následek zvýšení cen výrobků. Může se také stát, že se tato obchodní válka nebude týkat jen těchto dvou zemí. V konfliktu se mohou chtě nechtě ocitnout i další státy v Evropě či Asii.