Navíc klesly dluhy – celkově asi o půl miliardy korun na 57,7 miliardy korun. 
V přepočtu na obyvatele je to 
6235 korun. Vyplývá to ze včera zveřejněného ratingu, který pravidelně sestavuje CRIF – Czech Credit Bureau.

Podíl obcí na celkovém veřejném dluhu ČR je nyní jen 3,5 procenta. Co je však zajímavé, na bankovních účtech mají města a obce částku o něco vyšší, než jaký je jejich dluh. Teoreticky by tak mohly obce splatit všechny dluhy naráz. Z pohledu ratingového hodnocení dnes 35 procent obcí hospodaří na jedničku, velmi dobře si vede 50 procent a pouze asi 15 procent obcí může mít problémy.

Radnice podniká

Že jsou obce v plusu, není dáno jen výnosem z daní či dotacemi. Čím dál lukrativnější je jejich byznys. Města jsou majiteli či spolumajiteli různých vodáren, tepláren, svozu odpadu a podobně. V Česku je skoro 1300 takových firem, přičemž jejich tržby byly loni asi 85 miliard korun a města získala téměř 4,7 miliardy korun.

Tím, že se změnilo rozpočtové určení daní, se otočil dosavadní trend. Obce s tisíci až pěti tisíci obyvateli bývaly „popelkami", dnes jsou naopak jedničkami. Ze sdílených daní dostanou meziročně nejvíce. Více peněz pro obce ale znamenalo méně peněz pro kraje. 
I proto se včera šéf Asociace krajů Michal Hašek (ČSSD) 
a šéf Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek (ODS) dohodli na společném postupu. „Budeme podporovat navýšení podílu krajů z rozpočtového určení daní na úroveň roku 2011, ne však na úkor obcí," uvedl Dan Jiránek.

Analytička Věra Kameníčková komentuje v rozhovoru pro regionální Deník aktuální hospodaření městAnalytička Věra Kameníčková. a obcí a kromě jiného říká:

Podmínky pro dotace by měly být jasné. Splníš, dostaneš

Praha – Starostové u nás často absolvují úřední mašinerii kvůli maličkostem, je potřeba to změnit, nabádá v rozhovoru pro regionální Deník Věra Kameníčková, hlavní analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která se zabývá hospodařením samospráv.

Obce a města vyhrály souboj 
o sdílené daně, na druhé straně ale chybí dotace na provoz, třeba když staví a provozují domovy důchodců či staví školy. Je to největší problém současnosti?
Ano, takzvané provozní dotace nebyly dlouho valorizovány a logika by si žádala, aby to tak bylo. Když stát přispívá obcím, přihlíží 
k inflaci, což se u provozních dotací nestává. Ale to možná není ten největší problém. Osobně ho vidím u malých obcí, které najednou dostanou dotaci třeba 40 milionů. Může to samozřejmě dopadnout dobře, ale jakmile se něco stane a obec třeba nedokončí stavbu, na kterou dotaci dostala, ministerstvo požaduje peníze zpět. Část už je proinvestovaná a obec se octne před problémem, kde peníze vzít. Tohle se bohužel stává. Takže nejde jen o dotace, ale o to, jak se celkově rozpočítávají.

Co může do budoucna hospodaření obcí ještě zlepšit?
Obce by se měly snažit, aby od nich teď nevyšel další impulz k další změně rozpočtového určení daní. Existuje samozřejmě asi sto obcí, které na to doplatily, ale celek vydělal. Teď je ale důležitá stabilita, aby po skokovém nárůstu nepřišla další změna a třeba pokles. Kromě provozních dotací by to chtělo také upravit pravidla pro dotace na investice, aby platil jasný systém – splníš podmínky, dostaneš dotaci, nesplnil jsi podmínky, nedostaneš dotaci. Je to náročné, ale jde o průhledný systém. Dnes odešlete žádost na úřad či na ministerstvo a někdo ji tam posuzuje, což otevírá prostor pro různé pokoutné projednávání. Některá obec pak dotaci dostane, jiná ji v obdobné žádosti nedostane.

Daří se podnikání firem, které vlastní či spoluvlastní obce. V parlamentu je nyní nový zákon o Nejvyšším kontrolním úřadu, který by měl umožnit, aby NKÚ nahlížel i do hospodaření měst a městských firem. Souhlasíte s takovou změnou?
V řadě zemí to tak funguje, i když na to mají speciální typ kontrolního úřadu. S naším návrhem bych souhlasila, ovšem za jedné podmínky. Obce si často stěžují, že k nim chodí kontroly naprosto nekoordinovaně. Pokud by veškerou kontrolní činnost přebral NKÚ, pak je to naprosto v pořádku. Pokud ale obce mají čelit různě načasovaným kontrolám z ministerstev, z finančního úřadu, 
z úřadů práce či z krajů a ve větších městech mají málem jednu kontrolu týdně, tak je to špatně. Ucelená kontrola by pomohla. Koneckonců obce a města mají existovat 
i proto, že jsou menší, přehlednější a předpokládá se, 
že je do nich lépe vidět. Vyžaduje to ale, aby se o to zajímali i sami lidé, což, myslím, vázne.

Současná míra kontrol na obcích funguje?
Nechci se nějak navážet do ministerstva financí, ale překvapuje mě třeba kontrola dotací. Ministerstvo sice stanoví velmi přísné podmínky, když poskytuje dotaci. Úředníci řeknou, co všechno musí obec splnit, a jakmile jednu 
z podmínek obec poruší, stát chce dotaci zpátky. Ovšem 
v rámci těchto řízení o odejmutí dotace stát v 80 procentech případů stejně porušení podmínek nakonec odpustí. Přijde mi to tedy zbytečné, jediným efektem je spousta papírování na obou stranách. Když už dopředu vím, že asi ten prohřešek odpustím, přijde mi to zbytečné. Když stát nastaví lépe podmínky pro udělení dotací, ušetří práci sobě i obcím. Někdy jde o maličkosti, kvůli kterým ale obce musejí absolvovat velkou úřední mašinerii. 

Hospodářské výsledky v roce 2013.