Příjmy českých zaměstnanců rostou díky dobré ekonomické situaci nebývalým, více než sedmiprocentním tempem ročně. Odboráři proto přispěchali s požadavkem, aby se zvýšila také minimální mzda, a to o více než 12 procent na 13 700 korun. Pokud se ale naplní plán ministerstva práce a sociálních věcí, bude toto zvýšení více než dvojnásobný.

Šéfka rezortu Maláčová totiž přišla s valorizačním mechanismem, který by zvyšování minimální mzdy navázal na růst mzdy průměrné. „Je to věc vyjednávání a hospodářského rozvoje. Měli bychom směřovat minimálně k částce 16 tisíc korun,“ uvedla po jednání s odbory Maláčová. Většina lidí přitom na průměrnou mzdu nedosáhne. Mediánový, tedy nejčastěji pobíraný příjem zaměstnanců je přibližně o pět tisíc korun nižší.

Přes 17 tisíc korun již za rok a půl

Odbory Středulovými ústy plán přivítaly. S jasnými a předvídatelnými pravidly souhlasí i zástupci zaměstnavatelů. Podle nich by však neměl podíl minimální a průměrné mzdy překročit hranici 40 procent, kterou si stanovila jako cíl předchozí Sobotkova vláda. Letos navrhují zvýšit minimální mzdu úměrně růstu hospodářství o 800 korun. Ministerstvo přitom počítá s tím, že již za půldruhého roku bude minimální mzda činit 17 400 korun.

Minimální mzda vzrostla naposledy vloni o více než desetinu na 12 200 korun. Tento kontroverzní nástroj přitom nepoužívají všechny evropské státy. Žádná minimální mzda neplatí například v Rakousku, ve Švýcarsku či ve Skandinávii. Podle jejích odpůrců totiž poškozuje především malé firmy, má za následek růst nezaměstnanosti, snižuje množství potřebných pracovníků, zvyšuje ceny a není účinná v boji s chudobou.

Od minimální mzdy se následně odvíjejí platby pojistného za zaměstnance a zdravotního pojištění osob bez zdanitelných příjmů. Například pro ženy v domácnosti a značnou část řadu brigádníků proto každé zvýšení minimální mzdy znamená negativní zásah do peněženky.