„Požadovali jsme navýšení o dva tisíce korun. Částečně by to kompenzovalo náklady, které lidé mají… Trápí nás nejen časový horizont a rozhodování na konci roku, kdy ani zaměstnavatelé, ani zaměstnanci nevědí, jaká bude minimální mzda v roce 2023,“ řekl Jiří Vaňásek z ČMKOS.

O růstu minimální mzdy debatovala letos několikrát tripartita. Na částce se neshodla. Výši minimální mzdy a zaručených mezd stanoví vláda ve svém nařízení. Zaručené částky se pohybují od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku a vyplácejí se v osmi stupních podle náročnosti, odpovědnosti a odbornosti práce. Kabinet předpis ještě neprojednal. V programu svého středečního zasedání tento bod zatím nemá.

Senioři a finance. Ilustrační snímek
Vláda rozhodla o zvýšení životního minima. Od ledna se zvedne ze 4620 na 4860

Ministerstvo práce navrhuje, aby minimální mzda rostla o 1100 korun na 17 300 korun. U zaručené mzdy by se měla zvýšit jen nejnižší částka z 16 200 na 17 300 korun a nejvyšší z 32 400 na 34 600 korun. Zbývajících šest stupňů mezi těmito dvěma hranice by se neupravovalo. Podle odborářů by se tak od ledna zmrazil výdělek školníkům, sanitářům, pracovníkům v sociálních službách či na vysokých školách, ale i řidičům autobusů.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) několikrát zopakoval, že navýšení se musí nastavit obezřetně, aby na ně firmy měly a nezačaly kvůli nákladům propouštět. Uvedl, že je pro něj prioritou udržet nízkou nezaměstnanost. Před nedávnem šéf resortu práce ČTK řekl, že by minimální mzda měla odpovídat 41 procentům průměrné mzdy. Odboráři poukazují na směrnici EU, která doporučuje, aby nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy. Předáci připomínají, že čeští zástupci s evropským předpisem souhlasili.