Tisíce lidí, kteří pobírají odškodnění za trvalé následky pracovního úrazu nebo za nemoc z povolání, protože kvůli nim mají nižší mzdy, si polepší. Ministerstvo práce a sociálních věcí totiž kvůli růstu penzí hodlá od ledna změnit parametry, podle kterých se odškodnění vypočítává. 

Důchody by se podle nedávného rozhodnutí vlády a parlamentu měly zvýšit o 3,4 procenta. O stejné procento by se podle návrhu nařízení vlády měl zvednout i průměrný výdělek, z nějž se náhrady vypočítávají.

Výhoda pro postižené

„Zvýšení bude mít pozitivní sociální dopad, nejen na samotné poškozené, u kterých dojde ke zvýšení fakticky pobírané částky, ale i na členy jejich rodin, kterým poskytují výživu,“ konstatuje ministerstvo. To prý se týká hlavně handicapovaných odkázaných v důsledku pracovního úrazu na invalidní důchod.

Není to jediná změna, kterou ministerstvo v souvislosti s pracovními úrazy přichystalo. Ve sněmovně je novela zákoníku práce, podle níž se zvýší jednorázové odškodnění pro pozůstalé po lidech, kteří zahynuli při havárii v práci. Děti nebo partneři by měli dostat každý 340 tisíc. To je o sto tisíc více než nyní. Naposledy se částka zvyšovala v roce 2007.

Miliony ohrožených

Podle odborů se přitom počty lidí ohrožených nemocí z povolání nebo pracovním úrazem dosahují více než dvou milionů.

Jedním rizikem, například prašností, hlukem, fyzickou nebo psychickou zátěží, je ohrožených více než 570 tisíc, pěti a více rizikovými faktory je pak přes 320 tisíc lidí. 

„Počty lidí s nemocí z povolání rostou. Nejvíce jich je v Moravskoslezském, Plzeňském a Jihočeském kraji,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. 

Nejčastější jsou podle něj syndromy karpálního tunelu, na dalších místech se pak nacházejí kontaktní alergický ekzém a svrab na čtvrtém. V případě toho posledně zmíněného se prý objevuje v průměru okolo stovky nových případů ročně. „Objevují se v okamžiku, kdy přijde člověk do styku s nakaženým,“ dodal Středula. To se týká například zdravotníků.

Rizikové zemědělství

„V Česku se výrazně změnila povaha nemocí z povolání. Zatímco před čtyřiceti lety vedly ve statistikách infekční nemoci, aktuálně jsou v čele žebříčku choroby plynoucí z přetěžování horních končetin,“ potvrzuje i Lubomír Winkler ze společnosti Ardon Safety, která se zabývá snižováním úrazovosti v průmyslových firmách. „Nejvíce vážných úrazů se v absolutním vyjádření stává ve zpracovatelském průmyslu. V přepočtu na 100 tisíc lidí však patří mezi nejrizikovější odvětví zemědělství, lesnictví i stavebnictví,“ dodává.

Mezi rizikové faktory patří i směnný provoz, a to zvláště u starších zaměstnanců, kteří se s ním vyrovnávají podstatně hůře než ti mladí. „Lidé s narušeným biorytmem častěji trpí úzkostmi a depresemi. Z dlouhodobého hlediska pak mohou být nesprávně naplánované směny v kombinaci s nočními směnami důvodem poruch trávení, obezity, cukrovky typu dvě, vysokého krevního tlaku i cholesterolu,“ říká Petra Sejpalová ze společnosti Déhora.

Jak vzroste odškodné
Pokud člověk bral před úrazem nebo objevením nemoci z povolání 25 tisíc korun a nyní kvůli tomu bere jen 20 tisíc, odškodné je 5 tisíc korun. Po valorizaci původní mzdy vzroste náhrada o 850 korun na 5850 Kč.