Vyšší zapojení oligarchů je součástí Putinova plánu dostat celkovou hodnotu investic v zemi na čtvrtinu HDP, což by bylo nejvíce od sovětské éry. Pokud však Kreml uspěje, bude to však špatnou zprávou pro akcionáře, protože většina kapitálových výdajů ve společnostech je financována ze zisku. Firmám tak zbude méně peněz, které budou moci rozdělit na dividendách.

Na ruskou ekonomiku však stále intenzivněji doléhají západní sankce, které jí odřízly od zahraničního kapitálu a technologií. Kreml tak hledá alternativy, jak nastartovat růst a splnit Putinovy sliby na zvýšení životní úrovně.

„Přesvědčovat společnosti, aby investovaly do specifických projektů nebo jim konfiskovat finance, je to to samé,“ řekla agentuře Bloomberg Natalia Orlova, hlavní ekonomka Alfa Bank v Moskvě. „Pro firmy to znamená, že se jejich ziskovost stane méně předvídatelnou,“ dodala.

Společnosti jsou v současnosti opatrné, když plánují výdaje na nový kapitál. Odrazuje je od toho především nejistý ekonomický výhled, spolu se západními sankcemi a často nepřátelským podnikatelským klimatem. To však ohrožuje naděje Kremlu na hospodářský zlom a proto se úředníci rozhodli zesílit tlak na firmy.

„Firmy zpomalují nebo odkládají investice, takže je třeba použít všechny nástroje,“ uvedl náměstek ředitele moskevského ekonomického institutu Centrum pro makroekonomické analýzy a krátkodobé prognózy Vladimir Salnikov. „Možná to není nejlepší stimul, ale funguje to,“ dodal.

Zkouší mírnější přístup

Minulý měsíc šokoval investory a největší podnikatele jeden z hlavních kremelských poradců, když navrhl zvýšení daní za účelem získání 500 miliard rublů (163,2 miliardy korun). Zdaněny přitom měly být „nadměrné příjmy“ některých největších těžařských, kovozpracujících a chemických firem.

Po vlně kritiky z podnikatelské komunity a části vlády se nakonec Kreml rozhodl od takového drakonického opatření upustit a zvolil mírnější přístup. Nabídl firmám zvláštní právní a daňové zvýhodnění, pokud uskuteční nové velké investiční projekty. S největšími hráči přitom chtějí představitelé Kremlu setkat jednotlivě, aby se ujistili, že návrh přijmou.

Ministerstvo financí plánuje v rámci nového mechanismus získat do roku 2024, kdy končí současné Putinovo funkční období získat dodatečné investice ve výši osmi bilionů rublů (2,6 bilionů korun), řekl mluvčí ministerstva Andrej Lavrov.