Kliknutím zvětšíteZ evropských dotací putovalo na nákladný projekt 144 miliónů korun. „Kromě Evropské unie na modernizaci přispělo také ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, ze státního rozpočtu přišlo téměř 17 milionů. Zbylou částku doplatila Univerzita Palackého ze svých zdrojů,“ říká vedoucí katedry optiky a hlavní řešitel projektu Jaromír Fiurášek. Celkem modernizace vyšla na 169 miliónů korun.
Vybudovaná výzkumná infrastruktura slouží primárně studentům šesti doktorských studijních programů. Zlepšení se týká Optiky a optoelektroniky, Aplikované fyziky, Biofyziky, Nanotechnologií, Biochemie a Nanomateriálové chemie.
Díky špičkovým přístrojům mají vědci možnost účastnit se i těch nejnáročnějších experimentů, a držet tak krok s kolegy z celého světa. Dosud mohli své výzkumy realizovat pouze ve spolupráci se zahraničními partnery. „Nyní jsme schopni takové experimenty v našich laboratořích provádět i sami. Je to klíčové zejména pro další generace našich mladých vědců, doktorandů a studentů,“ je přesvědčený Fiurášek.
Modernizovány byly čtyři laboratoře tři optické a jedna spadající pod katedru experimentální fyziky. Prostory nově disponují moderním systémem vzduchotechniky, klimatizace, chlazení a rozvodu technických plynů. Trubky a kabely vedou na střechu objektu, o chlazení vodou či hlídání tlaku se stará vybavení ve speciální místnosti. Vědcům tyto vymoženosti vytváří ideální podmínky pro realizaci experimentů.
„V oblasti kvantové optiky, optických kvantových technologií, kvantové interakce záření s látkou či Ramanovy spektroskopie je vyžadována extrémní stabilita a čistota prostředí,“ vysvětluje Jaromír Fiurášek. Trojice optických laboratoří parametry mikroklimatu a čistoty vnitřního prostředí díky modernizaci splňuje, podmínky jsou srovnatelné s předními světovými vědeckými pracovišti.
Milovníky fyziky nepochybně těší také vysoce účinné supravodivé jednofotonové detektory, výkonné pulzní i kontinuální titan-safírové lasery, kryomagnetický systém pro Mössbauerovu spektroskopii, zařízení pro fyzisorpci a chemisorpci i rentgenový difraktometr.
Katedra fyzikální chemie své doktorandy vybavila nukleární magnetickou rezonancí, několika různými typy spektrometrů a diferenčním skenovacím kalorimetrem určeným pro studium složení, vlastností a interakcí nanomateriálů.
Biochemici mají nově k dispozici pokročilý UPLC-MS systém pro analýzu nízkomolekulárních látek a peptidů anebo hybridní zobrazovací multidetekční reader pro charakterizaci parametrů buněk. „Na katedru biofyziky byl instalován specializovaný mikrokalorimetr, kamera, fotokomora a další zařízení pro zkoumání fotosyntézy a interakce biomolekul,“ doplňuje seznam novinek profesor Fiurášek.
Přístroje za miliony
Pořizovací cena nových přístrojů čítala miliony korun. Nejdražší byl výkonný pulzní femtosekundový titan safírový laser značky Coherent Mira HP Dual, jehož cena se přiblížila k devíti milionům korun. Systém vysoce účinných supravodivých jednofotonových detektorů Single Quantum stál 5,7 milionu.
Stěhování rozměrného vybavení do útrob přírodovědecké fakulty nebylo jednoduché. V budově totiž není nákladní výtah. „Museli jsme vymontovat okno a přístroje sem dostat jeřábem,“ zavzpomínal hlavní řešitel projektu Modernizace výzkumných infrastruktur pro potřeby doktorského studia fyziky, chemie a biochemie.
Univerzita věří, že modernizace zvýší zájem o studium oborů a pomůže rozvíjet mezinárodní spolupráci. Fakulta by se také měla stát lákadlem pro zahraniční studenty.
Vedoucí katedry optiky Jaromír Fiurášek: Podmínky jsou plně srovnatelné s předními světovými laboratořemi
Podmínky jsou plně srovnatelné s předními světovými laboratořemi, říká vedoucí katedry optiky Jaromír Fiurášek.
Jaké změny projekt za téměř 170 milionů, podpořený z fondů EU, zahrnoval?
Na přírodovědecké fakultě byly zásadně zmodernizovány čtyři fyzikální laboratoře. Také jsme pořídili více než padesát špičkových moderních přístrojů pro výzkum a experimentální výuku doktorských studijních programů. Nechybí výkonné lasery, detektory, magnetická rezonance či fotokomora. Do projektu bylo zapojeno pět kateder: optika, experimentální fyzika, biofyzika, biochemie a fyzikální chemie. Nyní máme možnost provádět řadu nových pokročilých měření a experimentů.
Zaznamenali jste již ohlasy od studentů a vědců, jak se jim s novými přístroji pracuje?
Ohlasy jsou jednoznačně kladné. Studenti a pracovníci katedry optiky oceňují nové optické laboratoře s vysokou čistotou prostředí a stabilitou vnitřního mikroklimatu (teplota, vlhkost, proudění vzduchu), což vytváří řádově lepší podmínky pro experimentální práci než v minulosti. Stejně tak studenti a pracovníci katedry experimentální fyziky již nyní intenzivně využívají laboratoř aplikované fyziky, která je vybavená nejmodernějšími přístroji pro materiálový výzkum, a realizují zde některé dlouhodobě plánované experimenty.
Ovlivní nové prostředí výuku?
Ano, to byl jeden z hlavních cílů projektu – posílit u studentů doktorských studijních programů experimentální výuku spojenou s výzkumem a umožnit jim realizovat během studia náročné experimentální výzkumné projekty. Například ve zmodernizovaných optických laboratořích už studenti a vědci pracují na několika pokročilých experimentech v optickém kvantovém zpracování informace a kvantové interakci světla s atomy, které by dříve bylo možné realizovat pouze v zahraničních laboratořích.
I tak ale univerzitní vědci z Olomouce v minulosti slavili řadu úspěchů. Katedra optiky nebyla výjimkou.
To je pravda. Naše pracoviště je nadprůměrně úspěšné při zapojování se do mezinárodních výzkumných projektů. Například v nedávné evropské výzvě QuantERA uspěly čtyři projekty, na nichž katedra optiky participuje. Rozvíjení mezinárodní spolupráce se na katedře věnujeme systematicky a dlouhodobě, největší zásluhu má v této oblasti profesor Radim Filip, který mimo jiné získal cenu předsedy Grantové agentury ČR za svůj projekt Elektro-optická kontrola kvantového šumu světla.
Rád bych zmínil také Cenu Neuron pro doktora Lukáše Slodičku, jehož týmu se ve spolupráci s kolegy z Ústavu přístrojové techniky AV ČR jako prvnímu v České republice podařilo zachytit jednotlivé atomární ionty v Paulově pasti a uskutečnit s nimi celou řadu unikátních experimentů. Skupina profesorů Zdeňka Hradila a Jaroslava Řeháčka zase přispěla k pochopení problematiky meze optického rozlišení a superrozlišení.
Myslíte si, že nákladná modernizace přispěje k vyššímu zájmu o studium těchto oborů?
Nepochybně ano. Vybudovaná infrastruktura vytváří pro studenty podmínky, které jsou plně srovnatelné s předními evropskými i světovými laboratořemi. Nejdůležitější je, že nyní můžeme zájemcům nabídnout nové zajímavé a atraktivní experimentální výzkumné projekty. Studenty na naší fakultě zapojujeme do výzkumu již od bakalářského studia a věříme, že nové vybavení a laboratoře u nich zvýší zájem i o doktorské studium. Máme také ambice oslovovat zahraniční studenty, už dnes například na katedře optiky studují čtyři zahraniční doktorandi.
19
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
