„Škoda u rozsáhlého úvěrového podvodu způsobená České spořitelně může dosáhnout až 1,2 miliardy korun," konstatoval na úterní tiskové konferenci vedoucí odboru krajské hospodářské kriminality Petr Hanák.

O dalším postupu v této záležitosti se kriminalisté rozhodnou v březnu.

Hanák dodal, že zároveň prošetřují několik bývalých zaměstnanců a osoby z vedení OP kvůli zpronevěře. Ta se týká vysokých odměn vyplacených managementu podniku.

Trestní právo hovoří, že pachatelem úvěrového podvodu je ten, kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí. Odnětím svobody na pět až deset let pak bude pachatel potrestán, způsobí-li činem škodu velkého rozsahu.

Jak vidí problematiku dotčená Česká spořitelna (ČS)?

„Omlouvám se, ale případ Oděvního podniku Prostějov nemůžeme do jeho ukončení komentovat, děkuji Vám za pochopení," reagovala ve středu Klára Pačesová z tis­kového oddělení ČS.

OP dluží více než dvě miliardy

Česká spořitelna je největším věřitelem OP a zároveň agentem syndikátní pohledávky tří bank – ČS, Raiffeisenbank a Citibank.

Syndikovaný zajištěný úvěr poskytnutý OP činil 1,05 miliardy korun, majetek oděvářského gigantu ovšem této sumy nedosahuje.

K tomu existují nezajištěné bilaterální pohledávky, jejichž celková výše je v případě České spořitelny 170 milionů Kč.

Celkem pak OP dluží svým věřitelům více než 2 miliardy korun.

Pivovar Holba, jeden z 555 věřitelů Oděvního podniku, před časem upozornil, že Česká spořitelna na oddalování krachu OP vydělávala.

V dokumentech insolvenčního rejstříku dokládá, že OP a banky pod vedením České spořitelny uzavřely poslední úvěrovou smlouvu v roce 2007.

„V podstatě šlo jen o účetní operaci, kdy byl úvěr za miliardu v zásadě celý poskytnut na splacení starého úvěru, tudíž šlo o klasické schéma vytloukání úvěru úvěrem," uvedl pověřený člen představenstva společnosti Pivovar Holba Antonín Polák.

Spořitelna prý zabránila včasnému insolvenčnímu návrhu

Podle jeho vyjádření zabránila v roce 2008 Česká spořitelna tehdejšímu managementu OP v jeho snaze podat včasný insolvenční návrh.

„Vše se dělo proto, aby Česká spořitelna mohla ještě dva roky inkasovat desítky milionů korun v úrocích ze syndikovaného úvěru a z různých spotřebitelských produktů rozsetých mezi zaměstnanci OP," vysvětlil Polák.

Na základě podané iniciační žaloby měla ČS v období od roku 2008 do zahájení insolvenčního řízení (počátek roku 2010) inkasovat ze syndikovaného úvěru více než čtvrt miliardy korun.

„Dle forenzního auditu pak například z titulu kreditních karet více než čtyřicet milionů," podotýká Polák.

Tvrdí, že katastrofická hospodářská situace OP v roce 2009 přiměla ČS k přípravám na insolvenční řízení.

Česká spořitelna tehdy dle Poláka přinutila OP podepsat novou smlouvu o zástavě pohledávek, přičemž v téže době došlo i k uzavření smlouvy o zástavě podniku.