Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Opel: od šicího stroje k automobilu

BERLÍN - Na světě neexistuje mnoho automobilek, které se mohou pochlubit více než stoletou tradicí nepřetržité výroby vozů. Jednou z takových firem je německý Opel.

6.5.2007
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: REUTERS/Thierry Roge

Od narození Adama Opela, zakladatele společnosti, uplyne 9. května 170 let. Přestože první vůz vyjel z továrny v hessenském Rüsselsheimu až po jeho smrti, je jméno Adam Opel neodmyslitelně spjato s počátky automobilismu v Německu.

Ačkoliv je dnes značka Opel jednoznačně spojována s výrobou automobilů, počáteční sortiment by asi většinu majitelů vozů s bleskem na kapotě překvapil. Adam Opel se vyučil zámečníkem v dílně svého otce, a jak bylo tehdy zvykem, vydal se na zkušenou do světa. Cesta ho zavedla do Paříže, kde získal práci v továrně na šicí stroje. Ty jej svojí složitostí a přesností fascinovaly natolik, že po návratu do Německa založil roku 1862 v bývalém kravském chlévě továrnu na jejich výrobu.

Po dvaadvaceti letech od založení společnosti, která dodnes nese jeho jméno, se Adam Opel do Paříže vrátil, a ani tentokrát jej francouzská metropole nepropustila bez inspirace k novému podnikání. V Paříži totiž poprvé uviděl bicykl. Krátce poté přibírá Opel k šicím strojům právě i výrobu kol. Nejprve velocipedy stavěl z dovezených součástek, posléze přešel na jízdní kola vlastní konstrukce. A továrna prosperovala. Když Adam Opel v září 1895 zemřel, patřila jeho firma k největším evropským výrobcům šicích strojů a ročně vyráběla kolem dvou tisícovek jízdních kol.

Po smrti Adama Opela se řízení podniku ujala jeho manželka a synové. Prodej kol však kvůli ochabujícímu zájmu zákazníků upadal a bylo jasné, že rodinnou firmu může před úpadkem zachránit jen změna výrobního programu. Bratři Opelové vsadili na tehdejší novinku - automobil. Zkonstruovat tak složitý stroj vlastními silami si však zpočátku netroufli, a tak v lednu 1899 uzavřeli smlouvu s Friedrichem Lutzmannem, na jejímž základě začali vyrábět vůz podle Lutzmannova vzoru. Společnost Opel se díky tomu může pyšnit titulem druhé nejstarší stále fungující německé automobilky.

Spolupráce s Lutzmannem však nepřinesla očekávaný úspěch, a tak byla po pouhých dvou letech ukončena. Stejně rychle skončila i následná kooperace s francouzskou firmou Darracq. V té době však měli Opelové s výrobou automobilů již dostatek zkušeností a mohli se pustit do samostatné produkce.

První vůz vlastní konstrukce představila firma Opel veřejnosti na podzim roku 1902. Pouhé čtyři roky poté vyrobila automobilka svůj tisící vůz a otevřela pobočku v Berlíně.

Firma se nesoustředila pouze na konstrukci vozů, ale snažila se také o nalezení co možná nejefektivnějšího způsobu jejich výroby. Inspirací se jí staly americké automobilky. Po jejich vzoru Opel nejprve zavedl systém výroby, který umožňoval snadné sestavení vozu z předem připravených dílů. V roce 1924 byl v rüsselsheimské továrně zaveden pásový způsob produkce.

Slibně rozjeté podnikání však ohrožovala hospodářská nestabilita tehdejšího Německa. V březnu 1929 se proto bratři Opelové dohodli s americkou společností General Motors na prodeji většinového podílu. Opel následně chytil druhý dech a v polovině třicátých let jako první německá automobilka překročil hranici 100.000 vyrobených vozů ročně. V předvečer druhé světové války vyráběl Opel více vozů než kterákoliv jiná evropská automobilka.

Druhá světová válka poznamenala i výrobu v Opelových továrnách. Poválečná hospodářská konjunktura Spolkové republiky Německo však firmě pomohla postavit se opět na nohy. Podle údajů za letošní první čtvrtletí prodala skupina Opel/Vauxhall v Evropě 428.787 vozů, což představovalo bezmála 80 procent evropských prodejů mateřského koncernu General Motors.

6.5.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Miloš Zeman a Vladimír Putin
10 4

Bývalí diplomaté kritizují prezidenta za vyhlášení česko-ruského fóra

Jana Nečasová
AKTUALIZOVÁNO
23 8

Vinna. Nečasová zneužívala Vojenské zpravodajství, dostala dva roky podmíněně

Opilí bratři dostali za napadení muže v metru podmínku

/VIDEO/ Bratři Miloslav a Jaroslav Smetanovi (24 a 22 let) napadli letos v červnu cestujícího v metru, který je upozornil na neslušné chování. U soudu za to dostali osmnáctiměsíční podmínku s odkladem na tři a půl roku.

Velký průšvih z Pardubic. Služby města čelí podezření z podivných nákupů pozemků

Opoziční politici z ODS upozornili na další podezřelé nákupy městské akciové společnosti Služby města Pardubic. Ty měly v roce 2016 nakoupit za více než pět milionů korun lesní pozemky u Černé za Bory, které pouhý rok předtím koupil v dražbě člen představenstva SmP Karel Hron za 959 tisíc.

Menzel je v péči Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích

Oskarový režisér Jiří Menzel je v intenzivní péči specialistů Ústřední vojenské nemocnice ve Střešovicích. Ve středu to uvedla mluvčí nemocnice Jitka Zinke, s tím, že s ohledem na zákon, nemůže sdělit podrobné informace k režisérovu zdravotnímu stavu.

AKTUALIZOVÁNO

Krnáčová bere za úspěch otevření Blanky. Praha se nových tratí zatím nedočká

/VIDEO/ Doprava v Praze, kompetence magistrátu a městských částí, otázka AirBnB či celkové plnění programu pražské koalice. O tom všem a dalších problémech, které trápí Pražany, Deník ve středu diskutoval s pražskou primátorkou Adrianou Krnáčovou. Celou debatu si můžete přečíst v on-line reportáži.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT