Uzavírání úvěrových smluv přes internet je neosobní, vyřizování půjček u přepážky nepraktické. Zlatou střední cestu představuje vyřízení všech formalit přímo v pohodlí domova, při osobní návštěvě finančního poradce. Tak to alespoň tvrdí obchodní ředitel společnosti Provident Financial Miroslav Sitter.

Jak se díváte na vztah bankovních a nebankovních subjektů?
Jedna ani druhá branže nemluví o „konkurenci“ zrovna nejlépe.

Myslím, že obě skupiny mají své místo na trhu. Soutěží spolu, ale to neznamená, že by měl být mezi nimi nepřátelský vztah. Banky sice zapracovaly na zrychlení a zjednodušení nabízeného servisu, ale pro spoustu lidí jsou jejich produkty ještě stále příliš komplikované.
Naproti tomu my nabízíme naprosto průhledné podmínky a individuální přístup
ke každému.

Kdo jsou vlastně vaši zákazníci?
Úplně obyčejní lidé bydlící někde v sousedství. Za čtrnáct let jich bylo přes milion. Většinou mají střední či nižší příjem a asi šedesát procent z nich jsou ženy.

… a největší konkurenti?
Z malé části nám konkurují bankovní domy a potom ostatní instituce sdružené v České leasingové a finanč­ní asociaci.

To jsou seriózní společnosti, které dodržují etické principy podnikání. Pak je zde však celá řada drobných poskytovatelů půjček, řekněme jakási šedá zóna, kteří nejsou nikde registrováni a nepodléhají téměř žádné kontrole. Žel, chováním kazí jméno celému nebankovnímu sektoru.

Používáte při poskytování úvěrů i registr dlužníků?
Do registru dlužníků nenahlížíme, máme vlastní systém, jak posoudit schopnost zákazníka splácet.

Vyžádáme si doklady o pravidelném příjmu i výdajích (mohou to být například ústřižky za inkaso nebo účet za telefon), a ty pak se zájemcem o půjčku společně vyhodnotíme. Pokud mu na konci měsíce zbude dostatečně vysoká částka, aby bezpečně splácel případnou půjčku, udělení schválíme. Novým klientům však prvně půjčíme jen omezenou částku, maximálně 22 000 korun.

Nenesete pak příliš velké riziko, pokud jde o nesplácení půjček?
V naší cílové skupině je více rizikovějších zákazníků než u bank, to je pravda, ale díky zvolenému obchodnímu modelu se nám daří držet procento nedobytných půjček na úrovni jiných institucí, konkrétně kolem dvaceti procent.

Je to především tím, že půjčujeme relativně nízké částky na kratší období a že jsme se zájemci v osobním kontaktu.

Které formy kontaktů se zákazníky se vám osvědčily? Pokud vím, peníze pak vybíráte většinou v domácnostech, což nemusí každý považovat za projev důvěryhodnosti.
Na první pohled to tak může působit, ale opak je pravdou. Obchodní zástupce doručí hotovost zákazníkovi domů, takže zájemce si pro peníze nemusí nikam jezdit. Stejně tak nemusí nikam nosit ani splátky, o to se postaráme také.

Žádné neosobní a složité jednání u přepážky, zadávání příkazů nebo inkasa. Pro většinu našich klientů, především na venkově, je to přidaná hodnota, ne obtěžování.

V jakém intervalu se půjčky splácí?
V týdenním, což pro lidi znamená mnohem nižší finanční zatížení. Učí se pravidelně plánovat rodinné výdaje a my zase získáváme přehled o jejich finanční situaci a potřebách. Tenhle obchodní model vznikl v Anglii před 130 lety
a má opodstatnění i dnes. Je to něco, co nenabídne žádná banka ani internet.

Kdo pro vás pracuje? Co je hlavním kritériem ve výběru vašich obchodních zástupců?
Na rozdíl od většiny firem u nás věk nehraje žádnou roli. Naopak, vítáme zejména lidi středního věku, kteří jsou odpovědní, znají své okolí a mají životní zkušenosti.

Zodpovědnost a chuť pracovat s lidmi jsou základ­ním předpokladem.

Hraje ve vaší činnosti roli i příslušnost k pohlaví? Teď myslím na zákazníky a také na obchodní zástupce.
Máme tři tisíce obchodních zástupců, kteří pokrývají celou republiku; dvě třetiny z nich jsou ženy. Často se jedná o ženy, které znají sousedy
a baví je mluvit s lidmi.

Jde například o prodavačky nebo ženy na mateřské dovolené, které si tímto způsobem přivydělávají.

Mohou si zorganizovat práci podle sebe, jsou blízko domova a stále mezi lidmi. Možná i to je důvod, proč v řadách zákazníků převažují také ženy.

Co říkáte na českou legislativu v oblasti finančního trhu?
Jako ve všech ostatních odvětvích, i zde je důležité, aby na trhu existovala urči­tá svoboda.

Ale na druhou stranu, pokud někdo vyžaduje za půjčku v řádu desetitisíců ručení nemovitostí, účtuje si smluvní pokutu ve výši sto tisíc nebo využívá rozhodčí doložku a rozhodcem je shodou okolností kamarád, to jsou praktiky, které by měly být postaveny mimo zákon.

Dlouhodobě navrhujeme, aby i finanční instituce musely mít licenci České národní banky, stejně jako obchodníci na burze. Kdyby pravidla porušily, o licenci by přišly.

Miroslav Sitter, 44 let, je ob­chodním ředitelem společnosti Provident Financial ČR/SR. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a později Hallamskou univerzitu v Shef­fieldu, kde získal titul MBA. Původní společnosti Provident Financial vznikla ve Velké Bri­tánii v roce 1880. V České re­publice působí čtrnáct let.