Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) souhlasí s tím, aby se povinnost elektronického hlášení na Českou správu sociálního zabezpečení ještě odložila. Nechce zatěžovat hlavně nejmenší živnostníky. Původně měly všechny OSVČ začít povinně komunikovat přes počítač už od roku 2015.

„Podporuji odklad povinné elektronizace, abychom k ní nenutili drobné živnostníky. Elektronizace stejně časem přijde na všechny, ale podle mě to musí být provedeno citlivě a postupně, není třeba přidělávat zbytečné starosti," potvrdila včera regionálnímu Deníku Michaela Marksová. Jakákoliv „násilná" forma elektronizace podle ní v minulosti vždy způsobila problémy. Týká se to podle ní třeba sKaret, které formálně skončily v dubnu.

Nárůst byrokracie

Zatím není jasné, na jaké datum by se elektronizace měla posunout, podrobnosti by měla ČSSZ zveřejnit už tento týden. Jde každopádně 
o druhý odklad v krátké době. Už loni o ročním odkladu (na leden 2015) rozhodl úřednický ministr práce František Koníček. Také on odklad zdůvodnil možným nárůstem byrokracie pro nejmenší živnostníky.

Aby živnostník mohl odeslat svůj přehled o příjmech 
a výdajích či jiné dokumenty (třeba oznámení o činnosti či přihlášku k pojištění), musel by mít buď datovou schránku, nebo takzvaný elektronický podpis. Pro OSVČ, které svůj přehled posílají na „sociálku" jen jednou ročně a často nemají ani počítač, by to byla další komplikace.

Proti odkladu proto není třeba Asociace malých 
a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). „Nejsme proti elektronizaci, ale v tuto chvíli bych ještě dva tři roky posečkal. Mít datovou schránku může být pro tisíce živnostníků problém," řekl regionálnímu Deníku předseda AMSP ČR Karel Havlíček. Právě této asociaci se loni podařilo prosadit roční odklad. Asociace tehdy mimo jiné upozorňovala na technický zádrhel, část dokumentů se na „sociálku" posílala v takzvané datové větě ve formátu XML. Tento formát většina počítačů bez problému přijme, ale méně zruční jedinci měli problém dokument v takové formě odeslat.

Proti elektronizaci dokumentů není ani Hospodářská komora ČR. Její nové vedení ale před nedávnem apelovalo na stát, aby se snažil o pozitivní motivaci živnostníků, aby měli sami snahu posílat dokumenty elektronicky. 
V cizině bývá například běžné, že živnostníkům část elektronických dokumentů přijde již předvyplněna. Komunikace s úřadem je pak přece jen snadnější.

Daně s výjimkou

Pokud jde o komunikaci s finančními úřady, tam je situace drobně odlišná. Ve sněmovně právě leží novela daňového řádu, která povinnost komunikovat s berním úřadem výhradně elektronicky stanoví pro ty živnostníky, kteří mají datovou schránku zřízenou nebo se ji rozhodnou zřídit. „Neznamená to ale, že by tisíce živnostníků musely nově o datovou schránku žádat," vysvětluje Petra Petlachová z Generálního finančního ředitelství. Kdo tedy datovou schránku nemá, může nadále „papírovat".

Od ledna 2014 nicméně platí povinná elektronická komunikace pro plátce DPH. Výjimku z elektronické komunikace mají plátci DPH – fyzické osoby, jejichž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne šest milionů korun a nemají zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky.