Je celkem logické, že mladí lidé, kteří plánují rodinu, upřednostňují velký byt. Pokud se rozhodnou pro koupi takového bytu, musí samozřejmě nejprve zvážit, zda jim to dovoluje jejich finanční situace.

„Je to jakási ekonomická kalkulace, kterou mnoho lidí nedělá, protože se upřednostňuje myšlenka vlastnického bydlení. Ale doba ukazuje, že ne vždy na to lidé dosáhnou a ne vždy je to pro ně výhodné,“ radí Jaroslav Novotný z Asociace realitních makléřů.

Nepouštějte se tak do ničeho, co by neunesl váš rodinný rozpočet. Ten se navíc bude v průběhu života měnit a v každé fázi bude na prvním místě jiná investice.

Bydlení budete řešit s příchodem rodiny, a i když o tom většina lidí dopředu nepřemýšlí, další etapou, kdy nejspíše budete zvažovat své bydlení, je doba, kdy půjdete do důchodu.

Senior má nové nároky

O tom, že naše příjmy v důchodu klesnou, není pochyb. Řada lidí pak může být překvapena, že nebude schopna utáhnout výlohy spojené s bydlením. Důvodem může být to, že budou bydlet v příliš velkém bytě s vysokými náklady. Možná budou také potřebovat rekonstrukci bytu, aby byl lépe přizpůsoben pro potřeby seniora.

Většina lidí tento problém bohužel řeší až tehdy, kdy nastane, a mnohdy je již pozdě. Průzkum Raiffeisen stavební spořitelny z ledna 2012 ukázal, že většina dnešních čtyřicátníků a padesátníků neřeší otázku, jak budou bydlet ve stáří.

Má utahování opasku smysl?

Již dnes se ukazuje, že staří lidé, kteří bydlí ve větších bytech, nemají dostatek prostředků na nájem a další náklady na život.

Stejnou zkušenost má paní Božena Špetlová z Prahy. Těsně před odchodem do důchodu se jí a její rodině naskytla možnost přestěhovat se do příjemného bytu v pražských Kobylisích. Bohužel, krátce před stěhováním zemřel manžel paní Špetlové a ani syn s ní v novém bytě dlouho nebydlel.

Na paní Špetlovou zbyly splátky hypotečního úvěru za nákup družstevního podílu, další poplatky za rekonstrukci oken, příspěvky do fondu oprav a poplatky za energie a služby. Její měsíční náklady spojené s bydlením jsou 11 500 korun. Již takovou částku by řada dnešních důchodců vůbec neutáhla.

Paní Špetlová má díky nadstandardnímu důchodu 15 tisíc korun za léta práce v zamořeném prostředí ve výrobně barev, které jí poškodilo plíce, měsíčně k dispozici 3500 korun. To jí ale stěží zbývá na nákup jídla. Rozhodla se proto, že se přestěhuje do menšího bytu.

Když vám vystačí menší byt

Výměnu bytu za menší řeší řada seniorů. Menší byt znamená nižší měsíční výdaje na bydlení.

„Jsou čtyři možnosti, jak problém příliš velkého bytu řešit. Je to prodej současného bytu a nákup menšího, prodej většího bytu a pronájem menšího, prodej a koupě nového nebo pronájem většího a pronájem menšího bytu,“ radí Patrik Nacher, finanční analytik.

Paní Špetlová se rozhodla pro prodej stávajícího velkého bytu a koupi bytu menšího.

Chcete mít doma překážkovou dráhu?

Pokud plánujete zůstat i v pozdějším věku ve svém stávajícím bytě, i tak vás mohou čekat investice. Málokdo si ale uvědomí, že nároky, které budeme mít jako senioři, se od těch současných liší. I každodenní běžné činnosti mohou být ve stáří problém.

Těžko už vlezeme do vany, takže budeme potřebovat nový sprchový kout. Se zhoršující se schopností pohybu mohou být překážkou v bytě bariéry. Problém může být zvedání z nízkých poloh, například z postele nebo pohovky. Z důchodu už na investice do bydlení nenašetříte. Nutností je mít na stáří naspořenou rezervu, která tyto situace řeší. I pro seniory existuje možnost půjčit si na bydlení. Vybírat mohou mezi hypotékou a úvěrem ze stavebního spoření. Protože jde ve většinou o nižší částky, vhodnější je stavební spoření.

„Pro částky do jednoho milionu korun doporučujeme úvěr ze stavebního spoření. Musí se ale jednat o řádný úvěr nebo takový úvěr, který se svým nastavením blíží hypotéce. Překlenovací úvěr by v takovém případě nebyl vhodný,“ radí Jan Bureš z Raiffeisenbank.

Nespoléhejte na rodinu

Více generací v jedné domácnosti a prarodiče neustále pečující o svá vnoučata. Takový obrázek možná známe z dob svého dětství. Dnes je soužití více generací spíše nouzovým řešením, kterým se rodiny snaží překlenout přechodné období.

Podle průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny bydlí ve společné domácnosti se svými rodiči pouze 13 procent dotázaných a polovina lidí vůbec neřeší bydlení svých rodičů. Do budoucna se proto nevyplatí spoléhat na to, že se o vás postarají vaše děti.

tipy od Patrika Nachera

- Stavební spoření uzavřete pro všechny členy rodiny, protože se státním příspěvkem může být sjednáno na každé rodné číslo.

- Sjednejte si jej v momentě, kdy stavební spořitelna nabízí nulový vstupní poplatek.

- Peníze do stavebního spoření dávejte jednou ročně vždy v prosinci, protože je tak po zbytek roku můžete mít na spořícím účtu.

- Do stavebního spoření dávejte maximálně 20 tisíc, protože tak maximalizujete výnos, který je 10 procent, maximálně však 2000 korun.

PETRA KOLLEROVÁ