Hodnotit, jaká bude kvalita letošního ročníku, je brzy. Objemově ale nevypadá špatně. „Počty hroznů ve vinicích ukazují na vysokou úrodu. O té však rozhodne až jejich hmotnost,“ popisuje Josef Svoboda, vinohradnický manažer největší tuzemské vinařské skupiny Bohemia Sekt.

Jako den a noc

Vinaři obecně nemají rádi, když v závěru sklizně prší, protože to zvyšuje riziko nežádoucích plísní a chorob. V nastalém suchu by si aspoň přáli, aby došlo k pravidelnému střídání teplých dnů a chladných nocí. Právě střídání tepla a chladu totiž příznivě působí na (konzumenty žádanou) aromatiku tuzemských vín. Platí to pro bílé odrůdy. Dlouhodobé sucho a vedro by jim mohlo uškodit i v nižším obsahu potřebných kyselin a tuzemští vinaři by tak – stejně jako v posledních letech Italové či Francouzi – museli víno dokyselit. O tom se však rozhodne až v září, kdy definitivně dozrávají pozdní odrůdy. 

Tekutá réva v Česku

Jiná je situace u červených vín, modrým odrůdám  teplo neškodí. „Počasí totiž pozitivně působí na množství barviv a vyzrálost tříslovin. Ročník proto může přinést velmi kvalitní červená vína,“ vysvětluje profesor Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Zahradnické fakulty MENDELU v Brně.

Španělsko na Moravě

Ať už bude sklizeň jakákoliv, tuzemští vinaři na vlastní kůži prožívají globální oteplování. Naše vinohrady se přesouvají na jih. „Klidně bych řekl, že teď klimaticky dosahujeme i na vína ze Štýrska,“ popisoval v nedávném rozhovoru pro Deník Jan Stávek, poslední vítěz Vinařství roku. Jenže i rakouská vína jsou dnes „níž“ a pro Italy či Španěle je vedro úplná katastrofa.

Na druhou stranu: naši vinaři už se nebojí s vedrem  experimentovat. Pokusně sázejí i typicky jižanské odrůdy. „V letošním roce jsme si vysadili několik hlav odrůdy Tempranillo, Malbec, Carmenere nebo Syrah,“ říká  David Šťastný, ředitel pro strategii vinařství Château Valtice. Že by se tu španělské Tempranillo či argentinský Malbec pěstovaly ve velkém, asi nehrozí, ale změnu počasí to potvrzuje.