„Například já si nemyslím, že v naší oblasti v okolí Boršic u Blatnice, kde pěstujeme 75 tisíc vinných keřů na 15 a půl hektarech, bychom měli řešit oteplování tak, že začneme odrůdy u nás pěstované měnit za jiné,“ uvedl Libor Zlomek, spolumajitel vinařství Zlomek & Vávra. Změna by se podle něj mohla dotknout například Veltlínského zeleného.

„Náš případ to ale naštěstí není,“ doplnil Libor Zlomek a připustil, že tento problém bude muset řešit generace jeho syna Tomáše, který právě nastoupil prvního ročníku na Střední školu vinařskou ve Valticích.

Na dlouhodobé závěry je brzy

Dlouholetý vedoucí Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích Zdeněk Habrovanský poukazuje na to, že po dvou suchých letech přišel letos naopak rok srážkově zcela vyvážený, tudíž činit dlouhodobé závěry kvůli klimatu je předčasné. Zaregistroval ale také zprávy o pozvolném přesunu burgundských odrůd do Čech a na Moravu.

„Dokonce se už i v Polsku snaží vysazovat vinohrady. Tam se však zaměřují na bezpeckové rezistentní stolní odrůdy révy,“ tvrdí 67letý šlechtitel. Přiznává rovněž, že na bezmála 16 hektarech mu mezi téměř 50 tisíci keři roste i 1000 hlav Veltlínského zeleného.

„Mám je tam už více než 30 let a pomalu bych měl zvažovat, čím tuto odrůdu nahradit. Jisté je, že do našich oblastí spíš nepatří, jenže já mám na tyto hrozny kupce, který je ode mě každoročně odebírá,“ prozradil polešovický vinař.

Mezi ty, kteří zvyšování teplot u nás vnímají jednoznačně pozitivně je šéf Vinařů Mařatice a ostřílený pěstitel révy vinné Bohuslav Jež. Podle jeho slov to dokládá skutečnost, že před 40 lety se cukernatost hroznů v podoblasti Slovácko s bídou škrabala k 18 stupňům, zatímco za současných povětrnostních podmínek tam množství přírodního cukru v bobulích s přehledem dosahuje 20 i více stupňů.

„Cukernatost jde nahoru, a přitom se neztrácí kyselinky. V tomto jde o příznivý vliv na naši podoblast. A vyšší kvalitu lze z tohoto pohledu vidět také u červených vín. O tom není sporu,“ poznamenal vinařský odborník z Uherského Hradiště.

Bude oteplování pokračovat?

Vliv globálního oteplování okomentoval Deníku také vinař a sommelier Kamil Prokeš, vyučující z Ústavu vinohradnictví a vinařství při Mendelově univerzitě v Brně.

„Z dlouhodobého hlediska neumíme prokázat, jestli bude situace obdobná jen pár let a potom se vše opět vrátí do normálu, nebo jestli bude tendence oteplování dominantní. Možná se nakonec budeme muset zamyslet nad změnou odrůdové skladby vinic. Dojít by mohlo i k tomu, že by modré moštové odrůdy mohly začít převažovat nad těmi bílými,“ naznačuje Prokeš.

Vzhledem k blízkosti oblasti jižní Moravy a Dolního Rakouska je jasné, že do budoucna budou vinaři z obou stran hranice postavení před tytéž problémy.

„Rakouské veltlíny jsou hodně aromatické, grepovější, ovocné a svěžejší. U nás jsou spíše kořenitější a robustnější. Právě aromatickým a lehkým vínům škodí oteplování nejvíce,“ řekl Prokeš.