„Loni nebylo k pálení prakticky nic, letos můžeme mluvit o nadúrodě. Pálíme především meruňky a vypadá to, že budeme pracovat až do konce března. Bude-li zájem, můžeme termín ukončení sezony ještě prodloužit," uvedla majitelka Pěstitelské pálenice v Hraběticích na Moravskokrumlovsku Iveta Mangová.

Jak dodala, lidé si od ní nejčastěji odváží padesátku až dvaapadesátku meruňkovici.

Jako průměrnou hodnotí loňskou úrodu ovoce majitel známé znojemské pálenice Jiří Novák.

„Ovoce bylo určitě více, ale je to spíš takové běžné množství v dané sezoně. Ovšem s předchozí sezonou se to nedá srovnávat. Loni to byla opravdu tragédie. Nejvíce k nám lidé vozili meruňky, pak to byla jablka a švestky přibližně ve stejném poměru," naznačil Novák.

Josef Taufer, který vlastní palírnu v nedalekých Citonicích, pálí v těchto dnech destilát ze švestek. „Poslední meruňky jsem pálil čtrnáctého listopadu, teď právě švestky, mezitím jsem pálil nějaká jablka. Věřím tomu, že sezonu udržím možná do půlky května. Můžu třeba pálit jen jednou týdně, to zákon umožňuje," naznačil Taufer.

Loňskou úrodu ovoce srovnává například s rokem 2008. „Jak všichni vědí, loňská sezona byla extrémně mizerná. Teď je to dobré. Loni jsem pálil asi jen patnáct procent ovoce, jaké jsem dělal tuto sezonu," nastínil Taufer.

Dokonce i moruše

Jak dodal, v pálenici tráví až osmnáct hodin denně. „Takhle jsem jel deset týdnů v kuse," tvrdí majitel pálenice.

Odborníci upozorňují, že lidé stále ještě mnohdy do pálenic vozí ne zcela vykvašené ovoce.

„To je velice špatné. Lidé jsou schopni přivézt údajný kvas, kdy švestky v něm jsou celé. Je to chyba při zakládání kvasu, kdy ovoce nebylo rozmělněné. Ani takový materiál ovšem neodmítám. Beru si jej do skladu a pokouším se to ještě rozkvasit. Některé ovoce mi pracuje ještě dnes," směje se Taufer.

V Citonicích se tuto sezonu objevily k vypálení dokonce i moruše.

„Toto ovoce není běžné, které bych pálil. Moruše nerostou totiž všude, a navíc je s tím spousta práce. Nakonec měl tento destilát 59,5 procenta," dodal Taufer.

Metanolová aféra lidi neodradila

Loňskou nadprůměrnou úrodu meruněk potvrdil i Karel Bobek, vedoucí těšetických sadů.

„Na starých stromech v sadu nebylo téměř žádné ovoce, naproti tomu na nové výsadbě byla úroda příznivá. Celkově odhaduji výnos více než osm tun na hektar, což je lehce nadprůměrná úroda," informoval již dříve Bobek.

Jak sdělil, průměrná cena za kilogram meruněk se pohybovala kolem šestnácti korun a závisela na kvalitě plodů.

Se zcela neobvyklým přáním, například na melounovici, za majiteli pálenic lidé nepřicházejí. Legislativa pálení z nakoupeného ovoce ani neumožňuje.

„Ze zákona musí člověk ovoce, ze kterého chce pálenku získat, vypěstovat na vlastním nebo pronajatém pozemku. Může je také dostat jako naturální plnění, což musí doložit doklady," vysvětlil Josef Taufer.

Metanolová aféra zákazníky pálenic neodradila. „Pálenku pro lidi pálíme z toho, co přivezou. Z ovoce nejsme schopni vyrobit zdraví nebezpečný metanol," podotkl Taufer.

Úroda z vlastní zahrádky

Sto šedesát kilogramů meruněk odvezl loni na podzim do palírny například Karel Svoboda ze Znojma-Hradiště.

„To byla úroda z vlastní zahrádky. Dvaapadesátku meruňkovici už jsme s přáteli dávno přechutnali, teď mám kořalku uskladněnou pro svoji potřebu a pro rodinu. Ovoce vozím výhradně do pálenic na Znojemsku, i když jsem jednou udělal výjimku a ovoce vezl až za Dešov," svěřil se Svoboda.