Palma, stejně jako mnoho dalších měst po celém světě, reaguje na vysokou koncentraci turistů, kteří si stále častěji pronajímali soukromé byty prostřednictvím webových stránek a aplikací. 

Nařízení vejde v platnost v červenci a podle starosty může být inspirací i pro další turistická letoviska. "Palma je odhodlané a odvážné město. Jednáme v obecném zájmu a domníváme se, že tento trend mohou převzít i další," řekl Antoni Noguera, starosta města.

Rozhodnutí se totiž opírá o analýzu, podle které se nabídka bytů turistům ve městě zvedla mezi lety 2015 a 2017 o 50 procent na 20 tisíc. Podle španělského listu El País jich však jen 645 mělo potřebná povolení.

Rozmach sdíleného ubytování vadí místním obyvatelům. Stěžují si například na to, že turisté se v bytech chovají nevhodně a hlučně. Nehledě na stále se zvyšující nájmy. Pronájmy bytů v Palmě se totiž podle španělského listu od roku 2013 zvedly až o 40 procent.

Turismus v mnoha lokalitách tak začal městu přerůstat přes hlavu. Palma de Mallorca už loni schválila omezení krátkodobých pronájmů, jednotlivé městské části ale mohly samy rozhodnout, zda je povolí, či nikoli. Nyní začne platit pro celé město.

„Existuje paralela mezi rozvojem sdíleného ubytování a růstem cen nájemného. Mnoho evropských měst se s tímto potýká, ale je potřeba zavést nějaký řád. Dále budeme nabízet krátkodobé pronájmy, ale jen tam, kde jsou třeba,“ dodal José Hila, šéf městského plánování Palmy.

Zákaz se tak nebude týkat rodinných domů a chatek, které však nejsou umístěny uvnitř chráněných oblastí, u letišť nebo uvnitř průmyslových zón. Další variantou ubytování pak zůstávají klasické hotely.

Toto nařízení mnoho místních vítá. Podle španělského deníku Diario de Mallorca také již předtím vznikla petice, kterou podepsalo přes šest tisíc lidí. Ti požadovali plošný zákaz těchto pronájmů. Turisté místním v některých částech města vadí natolik, že proti nim dokonce několikrát zakročili. Loni v létě například vtrhli do přístavní čtvrti a vyháněli turisty z místních hospůdek za pomoci červených dýmovnic.

Nutno dodat, že se svou averzí nejsou jediní. V Barceloně například protestující zaútočili na autobus plný turistů a posprejovali jeho čelní sklo. Nejvíce jsou v posledních letech slyšet Benátčané, kteří začali houfně balit kufry a z proslulého plovoucího italského města kvůli davům turistů doslova prchají. 

Některé evropské metropole mají však s regulací turismu a potažmo pronájmů praxi již několik let. Extrémním případem je Berlín, který během roku 2016 zpřísnil zákon a krátkodobé pronájmy celých nemovitostí přes platformy typu Airbnb úplně zakázal. Nyní  se ovšem objevují tendence pravidla zmírnit. Nejčastěji padá návrh, aby lidé mohli pronajímat byty krátkodobě turistům alespoň po 60 dní v roce bez zvláštního povolení.

Tuto strategii zvolil i Amsterdam. Město se však na rozdíl od Berlína rozhodlo přitvrdit. Od roku 2019 plánuje zkrátit povolenou lhůtu pro krátkodobé pronájmy na pouhých 30 dní ročně. Benevolentnější opatření zvolily Londýn a Paříž. Hlavní město Spojeného království omezilo pronájmy přes Airbnb na 90 dní v roce, přičemž stejnou regulaci v nejbližší době plánuje zavést také skotský Edinburgh.

Paříž přistoupila na ještě volnější režim, a to 120 nocí. Týká se to však pouze prvních čtyř pařížských obvodů v historickém centru města, které jsou všechny na pravém břehu Seiny.