Jsou to dva úkony, ke kterému úřady potřebují stejný doklad: Založení živnosti a přihláška do soutěže o veřejnou zakázku. A onen doklad je výpis z rejstříku trestů.

Zatímco ovšem v prvním případě si jej úředníci vyžádají sami elektronicky, tak ve druhém jsou nekompromisní: Musíte jej donést sami a v písemné podobě.

Podle Dalibora Veřmiřovského ze sdružení eStat je toto ukázkovým příkladem, že některé úřady se opravdu snaží zátěž podnikatelů co nejvíce snížit, jiné naopak značně zaostávají.

Zatímco živnostenské úřady a k nim patřící živnostenský zákon spadá pod resort průmyslu, stavební úřady a legislativa s nimi související zase pod ministerstvo pro místní rozvoj.

Prezident hospodářské komory Jaromír Drábek říká i jiný příklad: Stavební povolení nezískáte bez předložení vytištěného výpisu z katastru nemovitostí. Přestože dálkový výpis si už může pořídit každý a úřady jsou propojeny.

Můžu a musím

„Zatímco ministr průmyslu si vzal snížení zátěže podnikatelů opravdu za cíl, ministerstvo pro místní rozvoj je klasický byrokratický úřad, který se vůbec nemění,“ říká Veřmiřovský.

Ministerstvo pro místní rozvoj se brání: V omezování byrokracie rozhodně nejsme pozadu. A v zákoně už možnost, že si úředníci mohou sami ověřit vlastnictví v katastru, je.

„Takovou oficiální odpověď jsem dostal od pana ministra taky. Ale zkuste jít na stavební úřad bez výpisu,“ rozčiluje se prezident hospodářské komory Drábek. Podle něj je problém v tom, že živnostenský zákon přímo ukládá že když je dokument dostupný elektronicky, musí si ho úřady obstarat samy, kdežto stavební to dává jen jako možnost. A úředníci si jak mohou práci ulehčují.

A nutnost písemného výpisu z rejstříku trestů je podle Wladyslava Šumavského z ministerstva pro místní rozvoj kvůli tomu, že veřejné zakázky zadávají nejen státní úředníci, ale i státní podniky. „Příliš mnoho lidí by se tak mohlo dostat k vašim citlivým datům,“ vysvětluje. Výpis je nutno odevzdat osobně také proto, že veřejných zakázek se zúčastňují také cizinci, kteří také výpis musí dodat – to už ovšem elektronicky nejde. „A nemůžeme něco odpustit českým dodavatelům a nařídit stejnou věc cizím. To by byla diskriminace,“ argumentuje.

Podle Veřmiřovského je to ovšem zcela pomýlená logika. „Mělo by být uvedeno, že jen pokud to nejde elektronicky, musí člověk doklad dodat,“ říká.

Tři a půl vřetena

Výše uvedené je ale pouze část. Před dvěma lety ministerstvo průmyslu dospělo k neuvěřitelnému číslu: Zjišťovalo administrativní náklady u 129 právních předpisů, které podnikatelům ukládaly celkem 998 informačních povinností a spočítalo, že k jejich splnění je třeba 76 miliard korun ročně. K číslu došli tak, že spočítali náklady a čas jak podnikatelů, tak úředníků, kteří tyto výkazy zpracovávali.

Příkladem zbytečné byrokracie jsou různé oborové statistiky. Například textilního průmyslu. „Některá šetření vyžadovala absurdní ukazatele jako počet spřádacích vřeten, produkce dřevěných pražců, sloupců a tyčí či počet skládacích krabic,“ vyjmenovává mluvčí ministerstva průmyslu Tomáš Bartovský některé požadavky.

Ministerstvo některé věci již zrušilo. Loni to bylo celkem 55 informačních povinností, které si vyžádaly 2,6 miliardy korun. Do vlády pak v pondělí předkládá materiál, podle něhož by se do roku 2010 mělo zrušit či omezit dalších více než 200 povinností, jejichž zjišťování a evidování stojí až sedmnáct miliard korun.

„Je to určitě dobře, i když některé odvětvové svazy se bouří, že mají málo informací. Ale pokud ty informace chtějí, mají to dělat jinak než všeobecně povinnými hlášeními,“ říká prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek.