Mýto na tuzemských dálnicích čeká další rozšíření. Od ledna 2010 ho totiž začnou platit všechna auta nad 3,5 tuny, tedy vesměs dodávky a malá nákladní auta. Až dosud to byly jenom kamiony nad 12 tun.

Rozhodli o tom poslanci na svém středečním zasedání. Od roku 2011 pak čeká změna i na všechny řidiče. Místo papírových dálničních známek začnou používat elektronické dálniční viněty, neboli malé platové krabičky, které se dají libovolně přenášet mezi automobily. Obě změny, tedy mýto a zavedení vinět, teď ještě musí schválit senát a podepsat prezident.

„Výhoda elektronických známek spočívá v tom, že je lze použít opakovaně a jsou přenosné,“ uvedl poslanec Oldřich Vojíř (ODS), který za novelou stojí. Také řidiči by nový způsob placení uvítali. Se změnou formy dálničních známek z papírových na elektronické jich totiž podle průzkumu Ústředního automotoklubu (ÚAMK) souhlasí celých 66 procent. „Oceňují především přenositelnost mezi auty v rodině, která by se podle jejich názorů pozitivně projevila na rodinných rozpočtech,“ dodal Pavel Kuchálik, mluvčí ÚAMK.

Výhodné by mělo být i mýto. Poslanci si spolu s ministerstvem dopravy nechali vytvořit studii z dílny expertního týmu ČVUT. „V době ekonomických problémů se doporučuje přejít od paušálních plateb na výkonové, kdy si každý spotřebu může regulovat podle dané situace,“ píše se ve studii akademiků. Podnikatelům se podle výpočtů mýtné vyplatí, když ujedou v pracovní dny po zpoplatněné síti kolem 20 kilometrů a méně. Na mýtném má vydělat i stát. Proti prodeji dálničních známek by vybral od nákladních aut v kategorii 3,5 až 12 tun až o třetinu více.
Ministerstvo dopravy se sice obává, že by se řidiči menších nákladních aut vyhýbali placeným úsekům, zkušenosti z jiných zemí ale tyto obavy nepotvrzují.

Sdružení automobilových dopravců ČESMAD se zpoplatnění menších nákladních vozů také nebrání. „Nemáme k tomu výhrady, protože tyto vozy jsou též komerční přeprava, takže je to spravedlivé. Je ale nutné, aby na tom stát nevydělal méně než na prodeji dálničních známek, aby pak peníze získané z velkých nákladních vozů nedofinancovávaly tento návrh,“ řekl mluvčí ČESMAD Martin Felix.
„Výhoda elektronických známek spočívá v tom, že je lze použít opakovaně a jsou přenosné,“ říká poslanec Oldřich Vojíř (ODS), který za novelou stojí. Pokud někdo téměř nejezdí po dálnici, ale výjimečně po ní bude chtít jet, bude si moci půjčit elektronickou známku například od člena své rodiny. Nebude tak muset zbytečně utrácet. Provoz elektronických dálničních známek by přitom mohl technicky využívat současného systému elektronického mýtného, které platí kamiony.

Řidiči by nový způsob placení uvítali. Se změnou formy dálničních známek z papírových na elektronické jich totiž podle průzkumu Ústředního automotoklubu (ÚAMK) souhlasí 66 procent. „Oceňují především přenositelnost mezi auty v rodině, která by se podle jejich názorů pozitivně projevila na rodinných rozpočtech,“ říká Pavel Kuchálik, mluvčí Ústředního automotoklubu (ÚAMK).

Mýto i pro dodávky

Navrhovaná novela nebude řešit pouze elektronické kupony. Její součástí je také rozšíření mýtného z kamionů na nákladní auta s hmotností menší než 12 tun. Původní návrh počítal se zpoplatněním „dodávek“ už od ledna 2010, ministerstvo dopravy ale prosazuje roční posun s odkazem na hospodářskou krizi. Členové Hospodářského výboru sněmovny se přiklánějí k původnímu termínu 2010.

Poslanci si spolu s ministerstvem dopravy nechali vytvořit studii od expertního týmu ČVUT. „V době ekonomických problémů se doporučuje přejít od paušálních plateb na výkonové, kdy si každý spotřebu může regulovat podle situace,“ píše se ve studii. Podnikatelům se podle výpočtů mýtné vyplatí, když ujedou v pracovní dny po zpoplatněné síti 20 kilometrů a méně. Na mýtném má vydělat i stát. Proti prodeji dálničních známek by vybral od nákladních aut v kategorii 3,5 až 12 tun až o třetinu více.

Ministerstvo dopravy se sice obává, že by se řidiči menších nákladních aut vyhýbali placeným úsekům, zkušenosti z jiných zemí ale tyto obavy nepotvrzují.

Sdružení automobilových dopravců ČESMAD se zpoplatnění menších nákladních vozů také nebrání. „Nemáme k tomu výhrady, protože tyto vozy jsou též komerční přeprava, takže je to spravedlivé. Je ale nutné, aby na tom stát nevydělal méně než na prodeji dálničních známek, aby pak peníze získané z velkých nákladních vozů nedofinancovávaly tento návrh,“ řekl mluvčí ČESMAD Martin Felix. (klič, cep, jak)