Pozměňovací návrh z pera koaličních poslanců mění dvě důležité věci.

Tou první je vznik dvou samostatných tarifních tabulek a omezení garance na platy výhradně jen pro učitele, nikoli na další pedagogické pracovníky - například školní psychology, speciální pedagogy nebo třeba vychovatele v diagnostických ústavech.

Druhou výraznou změnou by byl jiný postup pro výpočet platů. „Původní text obsahuje přesný postup, že se finance vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku. V pozměňovacím návrhu chybí rok, z něhož se má těch 130 procent vypočítat, a garance tu tudíž chybí. Výsledná částka bude tudíž na libovůli vlád,“ podivil se prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

Český premiér Petr Fiala.
Platy ve školství? Fiala: 130 procent průměrné mzdy má být výhradně pro učitele

Pedagogická komora v tom vidí záměr vlády jak šetřit. „V ‚odůvodnění‘ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 procenta na 130 procent průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně patnáct miliard korun. Předkladatelé pozměňovacího návrhu ani ministerstvo školství nepředložili žádné konkrétní výpočty k navrhované změně a jejich dopadu na státní rozpočet v roce 2024 a následujících letech,“ zdůvodnil Sárközi.

Odpůrci návrhu vyčítají jeho předkladatelům také to, že nebyl projednán dopředu v rámci školské tripartity a byl načten na poslední chvíli. Podle komory je tento postup porušením sociálního smíru.

Učitel. Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock

Pedagogická komora proto rozeslala na začátku týdne do škol návrh stávkových požadavků, probíhají rovněž přípravy na možné vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách. Stávka je až poslední variantou, v případě, že by poslanci novelu schválili, chce komora apelovat na Senát, případně na prezidenta. Komora, která je největším školským spolkem v České republice a sdružuje více než tři tisíce stálých členů, si mezi pedagogy udělala vlastní průzkum ochoty vejít do stávky a rozeslala do škol dotazníky.

Během prvního dne ho vyplnilo téměř pět tisíc respondentů a devadesát procent z nich uvedlo, že vyhlášení stávkové pohotovosti podporuje. Spolek doufá, že by se ke stávce připojily i školské odbory.

Peníze si zaslouží všichni

Ty hodnotí pozměňovací návrh také jako problematický. „Zejména nesouhlasíme s rozdělením pedagogů na učitele, kteří si těch 130 procent zaslouží, a na ty ostatní, druhořadé, kteří nárok mít nebudou. Vnáší se tím mezi pedagogy neodůvodnitelné dělení na učitele a pedagogy druhé kategorie. Nejsme si jistí, jestli poslanci správně chápou, kdo všechno do té druhé kategorie spadá a jak náročnou mají práci i odbornost. Samozřejmě ale hlavně vnímáme, že je za tím snaha ušetřit,“ komentoval předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.

I školské odbory oslovily pracovníky škol, aby zakládali stávkové výbory a byli připravení na případné protesty. K vyhlášení stávky se ale odbory staví zatím smířlivě a záměry či podmínky, za kterých by do ní vstoupily, nechtějí blíže komentovat. „Teď je čas pro jednání a nechceme nijak předjímat. Počkáme si na finální výsledky. Domluvili jsme se, že se v červnu sejdeme a vyhodnotíme, co se podařilo vyjednat,“ poznamenal Dobšík.

Některé školy mají specializované učebny hudební výchovy vybavené i malým nahrávacím studiem.
Konec klasické hudebky a výtvarky? Učitelé varují, na žáky to bude mít dopad

Podle sdělení ministerstva školství pozměňovací návrh vznikl na základě koaliční dohody a se souhlasem šéfa resortu Vladimíra Balaše. Podle něj by novela i s pozměňovacím návrhem měla garantovat učitelům 130 procent průměrné mzdy. „Otázkou odměňování ostatních pedagogických pracovníků se ministr Balaš také zabývá. Vzhledem k tomu, že peníze do škol nepůjdou jen do tarifů, ale také do nadtarifů, budou mít ředitelé škol větší prostor, aby zaplatili lépe právě i ostatní pedagogické pracovníky. Těm nepedagogickým se přidalo v minulém roce,“ doplnila mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Na případnou stávkou mají podle ministra Balaše odbory právo. „Nicméně přijetí zákona je v zájmu všech pracovníků školství,“ poznamenal.

Platy ve školství se razantně propadly

Zvyšování platů ve školství je politicky oblíbeným tématem, které vlády zvedají více než dvě dekády. V současné době ale právě školství patří mezi odvětví, která bojují s nejvyššími propady reálných příjmů. Statistická ročenka ministerstva školství za rok 2022 uvádí, že platy učitelů klesly meziročně ze 126 procent průměrné mzdy na 119 procent.