Ve Skandinávii lidé věří

Plán přechodu k „bezhotovostní společnosti“ má už například Dánsko, které se chce hotových peněz zbavit do roku 2030. Polovina Dánů používá k placení oficiální aplikaci dánské banky MobilePay. Pozadu nejsou ani ve Švédsku, kde se množství hotovosti v ekonomice od roku 2009 snížilo o 40 procent, uvádí FT. Dnes tu 80 procent obchodů probíhá elektronickou cestou. S hotovostí zde nepochodíte například v autobusech, v některých oblastech nenajdete ani bankomaty. Za vše má ručit centrální banka Riksbank, u které má téměř každý Švéd založený „kompletně bezpečný depozit“.

Podle agentury Bloomberg může bezhotovostní společnost fungovat pouze tam, kde lidé mají důvěru ve stát a bankovní systém. Což dlouhodobě splňují právě skandinávské země. Zapotřebí je ale nastavit co nejnižší nejnižší bankovní poplatky, k čemuž mají nejlépe nakročeno v Belgii, Francii, Kanadě, Velké Británii a ve Švédsku.

Česko se tomuto trendu začíná přibližovat. Podle reportu Světové banky se u nás počet bezhotovostních účtů mezi lety 2011 a 2015 zosminásobil a počet terminálů, kde se dá platit kartou, vzrostl o třetinu. Česká bankovní asociace uvádí, že v roce 2016 počet plateb kartou meziročně vzrostl o 18 procent.

Hotovost jako anonymní mainstream

Platba hotovými penězi stále představuje mainstream, zejména u plateb nižší hodnoty, píše ve svém reportu francouzská banka BNP Paribas. Většina světové populace je na hotových penězích závislá a zřejmě i dlouho bude. Množství hotových peněz mezi lidmi celosvětově neubývá, klesá ale jejich poměr vzhledem k bezhotovostním platbám. Největší výhoda bankovek a mincí stále spočívá v anonymitě plateb, píše banka.

Například v Británii tak polovina obchodů probíhá stále hotově. Tyto platby ale tvoří pouhé tři procenta z celkového objemu plateb.

„Hotovost je stále absolutně důležitá ze dvou důvodů. Některé centrální banky, jako japonská, nebo švédská, dávají totiž záporné úrokové sazby. Což může v budoucnu vést k tomu, že banky díky tomu zatíží vklady lidí velkými úroky a lidé pak budou své peníze z bankomatů hromadně vybírat, čímž se měnová politika destabilizuje,“ říká Martin Wolf z FT.

Zdroj: Youtube

Nad tím, jestli je přechod k bezhotovostním penězům dobře, nebo špatně, si však ekonomové z FT lámou hlavu.

Jako příklad škodlivé závislost na hotovosti ilustrují příklad Indie, kde loni vláda stáhla z oběhu bankovky v hodnotě 500 a 1000 rupií z důvodu jejich častého padělání. Čímž ale ze dne na den zmizelo z oběhu velké množství peněz, nastala devalvace a zemi zasáhly nepokoje.

Méně peněz v kapse, větší kontrola

I když debetními a kreditními kartami bylo provedeno 70 procent všech bezhotovostních plateb, v některých asijských zemích je velmi populární zejména placení přes mobil. Například v Číně je objem těchto plateb 15krát vyšší než v USA. Stále méně lidí ale používá šeky.

Důvod, proč si centrální banky přejí omezení používání hotovosti, je prostý. Nad hotovostí nemají takovou kontrolu, díky čemuž mají menší možnosti v provádění své měnové politiky a chtějí se vyhnout zmíněnému hromadnému výběru z bankomatů v případě krizí. Rovněž je pro ně nákladné tištění bankovek a ražení mincí. Vlády si zase přejí větší kontrolu, omezení šedé ekonomiky a snazší výběr daní.

Hotovost tak bude pomalu dále mizet jednak díky rozvoji technologií a pohodlnosti lidí. Finanční list předpovídá, že peníze prostě jednou umřou. Na to, aby papírky a kováky, které nosíme po kapsách skončily v propadlišti dějin si ale ještě počkáme.