Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Penězům pomalu zvoní umíráček. Vznikne bezhotovostní společnost?

V dekádě mezi lety 2005 a 2015 se objem bezhotovostních plateb celosvětově zdvojnásobil. Nejdramatičtěji rostl v roce 2015, kdy se zvýšil o více než deset procent. Jak píší Financial Times (FT), je jen otázkou času, kdy hotovost vyhyne stejně, jako dinosauři. Konec cinkavých drobáků a šustících bankovek je však tak pozvolný, že si ho ani neuvědomujeme.  

10.8.2017 10
SDÍLEJ:

Digitální ekonomika, ilustrační fotoFoto: CC BY-SA 2.0, Flickr

Ve Skandinávii lidé věří

Plán přechodu k „bezhotovostní společnosti“ má už například Dánsko, které se chce hotových peněz zbavit do roku 2030. Polovina Dánů používá k placení oficiální aplikaci dánské banky MobilePay. Pozadu nejsou ani ve Švédsku, kde se množství hotovosti v ekonomice od roku 2009 snížilo o 40 procent, uvádí FT. Dnes tu 80 procent obchodů probíhá elektronickou cestou. S hotovostí zde nepochodíte například v autobusech, v některých oblastech nenajdete ani bankomaty. Za vše má ručit centrální banka Riksbank, u které má téměř každý Švéd založený „kompletně bezpečný depozit“.

Podle agentury Bloomberg může bezhotovostní společnost fungovat pouze tam, kde lidé mají důvěru ve stát a bankovní systém. Což dlouhodobě splňují právě skandinávské země. Zapotřebí je ale nastavit co nejnižší nejnižší bankovní poplatky, k čemuž mají nejlépe nakročeno v Belgii, Francii, Kanadě, Velké Británii a ve Švédsku.

Česko se tomuto trendu začíná přibližovat. Podle reportu Světové banky se u nás počet bezhotovostních účtů mezi lety 2011 a 2015 zosminásobil a počet terminálů, kde se dá platit kartou, vzrostl o třetinu. Česká bankovní asociace uvádí, že v roce 2016 počet plateb kartou meziročně vzrostl o 18 procent.

Hotovost jako anonymní mainstream

Platba hotovými penězi stále představuje mainstream, zejména u plateb nižší hodnoty, píše ve svém reportu francouzská banka BNP Paribas. Většina světové populace je na hotových penězích závislá a zřejmě i dlouho bude. Množství hotových peněz mezi lidmi celosvětově neubývá, klesá ale jejich poměr vzhledem k bezhotovostním platbám. Největší výhoda bankovek a mincí stále spočívá v anonymitě plateb, píše banka.

Například v Británii tak polovina obchodů probíhá stále hotově. Tyto platby ale tvoří pouhé tři procenta z celkového objemu plateb.

„Hotovost je stále absolutně důležitá ze dvou důvodů. Některé centrální banky, jako japonská, nebo švédská, dávají totiž záporné úrokové sazby. Což může v budoucnu vést k tomu, že banky díky tomu zatíží vklady lidí velkými úroky a lidé pak budou své peníze z bankomatů hromadně vybírat, čímž se měnová politika destabilizuje,“ říká Martin Wolf z FT.

Nad tím, jestli je přechod k bezhotovostním penězům dobře, nebo špatně, si však ekonomové z FT lámou hlavu.

Jako příklad škodlivé závislost na hotovosti ilustrují příklad Indie, kde loni vláda stáhla z oběhu bankovky v hodnotě 500 a 1000 rupií z důvodu jejich častého padělání. Čímž ale ze dne na den zmizelo z oběhu velké množství peněz, nastala devalvace a zemi zasáhly nepokoje.

Méně peněz v kapse, větší kontrola

I když debetními a kreditními kartami bylo provedeno 70 procent všech bezhotovostních plateb, v některých asijských zemích je velmi populární zejména placení přes mobil. Například v Číně je objem těchto plateb 15krát vyšší než v USA. Stále méně lidí ale používá šeky.

Důvod, proč si centrální banky přejí omezení používání hotovosti, je prostý. Nad hotovostí nemají takovou kontrolu, díky čemuž mají menší možnosti v provádění své měnové politiky a chtějí se vyhnout zmíněnému hromadnému výběru z bankomatů v případě krizí. Rovněž je pro ně nákladné tištění bankovek a ražení mincí. Vlády si zase přejí větší kontrolu, omezení šedé ekonomiky a snazší výběr daní.

Hotovost tak bude pomalu dále mizet jednak díky rozvoji technologií a pohodlnosti lidí. Finanční list předpovídá, že peníze prostě jednou umřou. Na to, aby papírky a kováky, které nosíme po kapsách skončily v propadlišti dějin si ale ještě počkáme.

Autor: Pavel Kopecký

10.8.2017 VSTUP DO DISKUSE 10
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Místo vraždy ulice Slavíčkova u křižovatky se Sokolovskou ulicí.
AKTUALIZOVÁNO
15

Vražda v Jihlavě: Muž střílel po protijedoucím vozidle, řidička nepřežila

Letiště Schiphol v Amsterdamu, ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO
1

Na amsterdamské letiště vnikl muž s nožem, policie ho postřelila a zatkla

Vteřiny dne. Rychlý přehled pro ty, kteří nemají čas číst

Zjistěte během několika málo sekund, co nejdůležitějšího přinesl dnešní den.

Při bitkách mezi izraelskými vojáky a Palestinci čtyři Palestinci zahynuli

Izraelští vojáci zabili v pátečních přestřelkách čtyři Palestince a nejméně 150 dalších zranili. Palestinci pokračují už druhý týden v násilných protestech proti tomu, že americký prezident Donald Trump uznal Jeuzalém za izraelské hlavní město. 

Válcovny plechu ve Frýdku-Místku už patří polské společnosti Stalprodukt

Válcovny plechu ve Frýdku-Místku mají od pátečního večera nového majitele. Je jím polská společnost Stalprodukt, polský výrobce ocelí s vysokou přidanou hodnotou.

AKTUALIZOVÁNO

Rakouskou vládu vytvoří lidovci a svobodní, domluvili se

Rakouská lidová strana (ÖVP) a protiimigrační Svobodná strana Rakouska (FPÖ) se po dvou měsících dohodly na uzavření vládní koalice. Informovala o tom agentura APA.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT