Demograf Vysoké školy ekonomické Tomáš Fiala.Zdroj: se svolením VŠESněmovna začne zanedlouho schvalovat penzijní reformu. Jak hodnotíte nápad ministerstva práce a sociálních věcí na určování věku odchodu do řádného důchodu podle demografických propočtů z roku, kdy budoucí důchodci dosáhnou věku 50 let?
Idea určit důchodový věk na základě demografického vývoje a předpokládané doby pobírání důchodu je velmi dobrá. Je však třeba vycházet z korektních charakteristik. Předpokládanou průměrnou dobu pobírání důchodu je třeba určit na základě generační střední délky života v době, kdy ti lidé půjdou do důchodu a budou pobírat důchod vycházející z předpokládané úmrtnosti v tomto období, nikoli na základě vývoje úmrtnosti v době, kdy těm lidem bude teprve 50 let.

Je tato metoda už někde v zahraničí vyzkoušena a funguje, nebo jde opět jen o klasickou cestu cimrmanovských slepých uliček?
Metoda stanovení důchodového věku na základě vývoje úmrtnosti a délky života už v některých zemích funguje a doporučuje se její zavedení i v zemích dalších.

Pozdější odchod do penze a podpora rodin a znevýhodněných lidí. Takové jsou některé hlavní body reformy penzí, které v úterý schválila vláda.
Důchodová reforma: Mezi nejdůležitější změny patří odchod do penze, pomoc matkám

Jak by se podle českých demografů měla určovat doba odchodu do důchodu a proč?
Podle stanoviska České demografické společnosti by měl být důchodový věk pro každý ročník narození určen jako okamžik, kdy osobám příslušného ročníku narození, které jsou ještě naživu, zbývá v průměru poslední čtvrtina života.

Ptali se úředníci při přípravě nové legislativy také demografů, nebo je dosud jejich výhrady nezajímaly?
Demografové byli členy minulých důchodových komisí. K přípravě návrhu současné reformy však nebyli přizváni.

Opozice, zejména ANO, uvádí, že k vyřešení nedostatku peněz na důchody stačí prakticky jenom zvýšit porodnost. Je tato cesta reálná?
Porodnost v současné době klesá a bylo by velmi důležité ji vhodnými opatřeními podpořit. Především v současné době, kdy do reprodukčního věku vstupují početně slabé ročníky žen narozené na přelomu tisíciletí. Při aktuální nízké plodnosti by počty narozených během nejbližších let klesly na zhruba 85 tisíc ročně, což jsou bezprecedentně nízké hodnoty. A v dalších letech by se pokles prohluboval.

Navyšování důchodů se má po roce 2026 zpomalit. Ilustrační snímek
Penze porostou pomaleji. Uškodí to příštím důchodcům, tvrdí jejich zástupci

Kdy by se skutečné zvýšení porodnosti reálně odrazilo na vyšším výběru pojistného na důchodové pojištění?
Jiná otázka je, jakým způsobem podpořit zvýšení porodnosti, aby toto opatření mělo dlouhodobý efekt, s jakými náklady by to bylo spojeno. Na vyšším výběru pojistného by se to pochopitelně začalo projevovat až zhruba za 20 let, což je právě období, kdy budou do důchodu odcházet početně siné ročníky narozené v 70. letech minulého století.

Kolik by se v takovém případě muselo pro potřeby českého důchodového systému ročně rodit dětí a bylo by to vůbec reálné?
Pokud by měla zvýšená porodnost plně kompenzovat nárůst počtu osob ve věku nad 65 let, muselo by se každý rok narodit o několik desítek tisíc dětí více, což je naprosto nereálné.

Očekáváte, že se politikům podaří systémově důchodový systém zachránit?
Politikům nezbývá nic jiného než nějakým způsobem tyto potíže zvládnout. Jako možné řešení vidím kromě důchodové reformy též daňovou reformu a hrazení části výdajů na důchody nikoli ze sociálního pojištění, ale z daní.

Poslanec Aleš Juchelka (ANO)
Stínový ministr práce Aleš Juchelka: Neposílejme důchodce do fronty na dávky

Co je podle vás pro prosazení důchodové reformy nejdůležitější?
Důchodová reforma bude jistě velmi nepopulární, je třeba ji občanům řádně vysvětlit a zdůvodnit a současně ji provést tak, aby se zdála být maximálně spravedlivá. Jinak hrozí nebezpečí, že toho zneužijí populisticky orientovaní politici a strany, kteří na základě slibu zrušení této reformy získají hlasy v nadcházejících volbách a přitom sami lepší nebo vůbec žádné řešení mít nebudou.

Počet živě narozených dětí na území České republiky od roku 1990 

Rok Počet živě narozených dětí
1990  130 563
1991  129 354
1992 121 705
1993  121 025
1994 106 579
1995  96 097
1996  90 443
1997  90 657
1998  90 535
1999  89 471
2000 90 910
2001 90 715
2002  92 786
2003  93 685
2004 97 664
2005  102 211
2006 105 831
2007 114 632
2008 119 570
2009 118 348
2010 117 153
2011 108 673
2012 108 576
2013 106 751
2014  109 860
2015 110 754
2016  112 663
2017  114 405
2018  114 036
2019  112 231
2020  110 200
2021  111 793
2022 101 299
2023  91 149

Zdroj: Český statistický úřad