Kliknutím zvětšíteVe třetím důchodovém pilíři mohou lidé od roku 2013 spořit jen v takzvaných nových fondech, tedy doplňkovém penzijním spořením. Osvědčilo se rozhodnutí, že od stejné doby nelze vstupovat do takzvaných starých fondů, které nabízí penzijní připojištění?
Za posledních deset let byla inflace v průměru 3,1 procenta. Staré penzijní připojištění není schopno tuto inflaci porážet, protože za tu dobu má každoroční průměrný výnos necelé procento. Ale dynamické fondy z takzvaných nových fondů jsou každoročně na přibližně čtyřech procentech. Takže když v roce 2013 někdo do dynamického fondu vložil korunu, za deset let z ní má zhruba korunu a půl a inflace z ní ukousla zhruba 35 haléřů. V průměru tak dlouhodobě reálně vydělává.
U nových fondů si lidé mohou zpravidla vybírat, zda budou investovat do konzervativních, vyvážených nebo dynamických. Vyvážené a dynamické fondy ale z velké části investují do akcií, což představuje riziko. Navíc se akciovým trhům v posledních letech příliš nedařilo.
Tím, že u těchto fondů je dynamická složka, jsou roky lepší a jsou roky horší. Rok 2022 byl v tomto ohledu špatný. V průměru dynamické fondy odepsaly asi dvanáct procent. Ale o rok dříve měly sedmnáct procent nahoru. Pokud si člověk dokáže v hlavě srovnat to, že spoření je na dlouhou dobu, už v desetiletém segmentu vidí, že i když nějaký rok je minusový, dokáže to inflaci porážet. I u vyvážených fondů jsme byli dlouhodobě nad inflací. Až poslední válečný rok nás dostal v průměru lehce pod ni. V průměru se za posledních deset let zhodnotily vklady v tomto nejpopulárnějším typu nových fondů o 2,1 procenta.
Počítá se s tím, že staré fondy postupně vyhasnou. Kolik lidí si spoří ve starých a kolik v nových fondech?
Ve starých je v současné době 2,7 milionu lidí, v nových pak 1,7 milionu. Za čtvrtletí ve starých fondech přirozeně ubude 40 tisíc lidí a přibližně stejný počet přibude v nových.
Jaká by měla být optimální měsíční úložka, aby měl člověk na důchod slušnou rentu?
Je potřeba mít na paměti, že se jedná o doplňkové spoření. Stát vždy bude vyplácet nějaký důchod, který ale bude velmi pravděpodobně postupně nižší a nižší. Pokud si v pětadvaceti začnete ukládat do dynamického fondu tisícovku, za pětatřicet let budete mít, i bez příspěvku zaměstnavatele, naspořeno asi 1,3 milionu korun. Když to pak rozpočítáte na dvacet let, budete mít k penzi nějakých pět a půl tisíce korun měsíčně navíc. To už je solidní, zaplatí vám to třeba elektřinu, plyn a vodu.
Tisícovka ale asi není nejlepší úložka.
Pokud by člověk chtěl využít všechny benefity penzijka, jsou to tři tisíce korun. Benefity jsou dva. Jeden je státní příspěvek a druhé je daňové zvýhodnění. Pokud si tedy střadatel ukládá tři tisíce korun, na první tisícikorunu čerpá příspěvek 230 korun (tedy 2760 korun ročně) a o zbylé dva tisíce korun si může snížit daňový základ, tedy až o 24 tisíc korun ročně, což je reálná úspora 3600 korun ročně.
Je obdoba našeho třetího pilíře obvyklá i v zahraničí?
Dalo by se říct, že v naprosté většině zemí obdoba třetího pilíře existuje. Ale někde je třeba výraznější zapojení zaměstnavatelů, někde zase vůbec neexistuje státní podpora, jako je to u nás. Třeba v USA. U nás je to hodně regulované, ale to znamená pro lidi i velmi bezpečné, za těch třicet let nikomu nezmizela z penzijka ani koruna. Kde máme co dohánět, je vysvětlovat lidem, že penzijko dnes už není spoření, ale investice. Ačkoliv vyvážené a dynamické strategie penzijní společnosti už deset let nabízejí, stále zbývá mnoho mladších lidí ve starých konzervativních fondech, pro které by bylo výhodné přestoupit a začít investovat.
Předpokládám, že jsou státy, kde mají v průměru vyšší zhodnocení vkladů než v Česku.
Když bychom to spočítali i po započtení inflace, tak v roce 2021, kdy byla inflace 3,8 procenta, všechny fondy v České republice, jak staré, tak nové, v průměru celkově ztratily 0,6 procenta. To je přibližně stejně jako fondy v Mexiku, Dánsku nebo Hong Kongu. Hůř na to byli Slovinci, Maďaři, Turci nebo Srbové. Mnohem lépe ale například v Izraeli, na Islandu nebo v Polsku, kde fondy výrazně investují do akcií. U nás se do akcií investuje asi 12 procent vložených prostředků, kdežto v Polsku je to 80 procent. Ovšem když se podíváme právě na dynamické fondy, které mají také zhruba osmdesátiprocentní zastoupení akcií, tak ty v průměru v tomto roce zhodnotily po započtení inflace přes 14 procent. Jde o to, že pořád je tu těch 2,7 milionu lidí ve starých fondech, kteří spoří velmi konzervativně. Možnost zdarma přejít do nových fondů ale mají.
Kolik si odkládat na důchod?
Staré fondy (Transformované fondy)
- Mají 2,8 milionu účastníků.
- Známé jako penzijní připojištění.
- Od roku 2013 jsou zavřené a nelze už do nich vstupovat.
- Střadatel nemá možnost volby, jak s bude penzijní společnost s penězi nakládat.
Zákon nařizuje společnostem garanci nezáporného zhodnocení. Společnosti proto peníze investují velmi konzervativně, zpravidla do státních dluhopisů. To se projevuje i na nižším zhodnocení vkladů.
Nové fondy
- Mají 1,6 milionu účastníků.
- Známé jako doplňkové penzijní spoření.
- Jsou k dispozici od roku 2013.
- Střadatel má možnost investovat do tří typů fondů.
- Konzervativní fond má peníze investované zpravidla do státních dluhopisů.
- Vyvážený fond má zpravidla polovinu investovaných prostředků v dluhopisech a polovinu v akciích.
- Dynamický pak 60 až 80 procent vložených prostředků investuje do akcií.
- Rizikovější spoření umožňuje vyšší výnosy.
Seriál Naše důchody
Česko stárne a financování důchodů začíná být čím dál větší problém. Fialova vláda na jaře představí reformu penzí a některých změn doznají i stávající důchody. Deník proto startuje nový seriál Naše důchody, který každé pondělí postupně představí chystané novinky.
Budou některé profese chodit do penze až v 68 letech? Zvýší se pojistné pro OSVČ? Jak se změní předčasné důchody? A věří lidé ve středním věku, že nějaký důchod v budoucnu dostanou? Všechny díly seriálu najdete na webové adrese denik.cz/duchody.
22
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
