Penzijní spoření se v Česku nejenom uchytilo, ale dál se 
i rozšiřuje. Loni se průměrná výše měsíční úložky zvýšila o 22 procent na 568 korun, byť kvůli změnám podmínek a zavádění nového II. pilíře meziročně klesl počet účastníků III. pilíře 
o 189 tisíc.

Jak se zdá, drtivá většina 
z nich za loňský rok neprodělá. Naznačují to první údaje 
o zhodnocení vkladů za rok 2013. To zatím oznámila například Komerční banka, která klientům penzijní společnosti za loňský rok připíše zhodnocení 1,44 procenta. O něco více si polepší klienti ČSOB, jimž penzijní společnost připíše zhodnocení 1,7 procenta. „Výnosy fondu jsou tvořeny zejména úroky z bezpečných českých státních dluhopisů," vysvětluje Marcela Suchánková z ČSOB Penzijní společnosti. Ostatní společnosti se zveřejněním zhodnocení čekají až na začátek května, kdy budou mít auditované hospodářské výsledky posvěcené valnými hromadami.

Uvedené údaje platí pro klienty „starých" fondů, které se od loňska jmenují transformované a mají ze zákona garantováno, že jejich hospodaření neskončí v minusu. Nové penzijní fondy, takzvané účastnické, mohou skončit v minusu. Protože však smějí odvážněji investovat, vyšší může být i výnos. Zatím to v reálu předvedly třeba fond Conseq Globální akciový s 19procentním výnosem a Raiffeisen Růstový fond s téměř 12procentním zhodnocením za loňský rok.

Staré penzijní fondy, které má drtivá většina populace, ale budou vesměs mírně překračovat číslo inflace. Ta byla za loňský rok 1,4 procenta. „Očekáváme, že zhodnocení bude nad úrovní inflace," potvrdil regionálnímu Deníku mluvčí Penzijní společnosti České pojišťovny (PS ČP) Petr Brousil.

Jsme v minusu

Ač se to na první pohled nezdá a roste počet vkladů, penzijní společnosti loni v globálu prodělaly, a to 282 milionů korun. Tížily je náklady na zavedení nového II. pilíře a na vznik nových fondů ve III. pilíři. Klienty ale ztráta nemusí děsit, už dva roky platí, že majetek penzijních společností a fondů je oddělený a nemá přímý vliv na hospodaření. Náklady na II. pilíř, který chce nová vláda zrušit, ale dost možná budou penzijní fondy od státu požadovat 
v nějaké formě zpět. Záležet bude na jednání nové expertní komise, kterou povede expert ČSSD na sociální problematiku Martin Potůček. Komise má vymyslet jak útlum II. pilíře, tak i nový systém valorizace starobních důchodů a posílení zásluhovosti penzí.

Politici ale do budoucna budou sázet na oblíbený III. pilíři a jeho „staré" transformované, tak i nové „účastnické" fondy. Bude jen na klientech, jestli zvolí konzervativní spoření po staru, nebo zariskují v nových fondech. Stále ale platí, že kdo přestoupí ze „starého" do „nového", ztratí garanci nezáporného výsledku.

„Nedomnívám se, že by lidé nějak masově přestupovali 
z transformovaných do nových účastnických fondů. Lidé jsou ve spoření na penzi spíše konzervativní a dobře vědí, že penzijní připojištění v transformovaných fondech poskytuje garanci vkladů," předvídá šéf Asociace penzijních společností a zároveň šéf PS ČP Vladimír Bezděk. „Určitě ještě čas potrvá, než si nový systém a jeho možnosti osahají a začnou se v rámci účastnických fondů přesouvat za potenciálně vyššími výnosy. Pravděpodobně se to ale bude týkat pouze mladých klientů, jejichž investiční horizont bude delší," odhadl pro Deník Vladimír Bezděk.

Důležitá je přitom výše měsíčních úložek. Až dosud totiž velká část klientů „prodělává" na slabé úložce. Stát dnes dává příspěvek až od měsíční úložky 300 korun. Nejvíce – až 230 korun měsíčně – dává stát při úložce tisíc korun měsíčně. Kdo ukládá mezi jedním až dvěma tisíci měsíčně, vrátí se mu i část peněz na daních, dohromady 
i s příspěvkem může získat od státu až 4560 korun ročně.

Spoření v číslech 

Ke konci roku 2013 evidovaly penzijní společnosti 4 961 201 účastníků ve III. pilíři (4 870 174 ve „starých" transformovaných fondech a 91 027 v „nových" účastnických fondech) a 81 962 účastníků v pilíři druhém.

Ke konci roku spravovaly penzijní společnosti ve III. pilíři 281,965 mld. Kč a ve II. pilíři 346 mil. Kč. Meziročně tak spravované prostředky u III. pilíře vzrostly o 14,3 procenta.

Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění ve III. pilíři dosáhl výše 
568 korun, tj. o 22 procent více než na konci roku 2012.

Třetí pilíř je aktuálně jediným důchodovým spořením, které má jasně deklarovanou podporu napříč politickým spektrem.