„Česká republika nadále dlouhodobě vykazuje rizika střednědobé fiskální udržitelnosti. Zatímco náklady na stárnutí představují výzvu pro zdravotní a dlouhodobou péči, zvláštní důraz je třeba věnovat změnám v důchodovém systému,“ píše Evropská komise.

Očekává se, že výdaje na důchody vzrostou z 8,2 procent HDP v roce 2016 na 10,9 procent HDP v roce 2070. Příčinu tohoto očekávaného vyššího nárůstu výdajů na důchody vidí komise především v omezení maximálního věku odchodu do důchodu na 65 let věku. Udržitelnost však zhoršují i další změny důchodového systému, o nichž se v současnosti diskutuje, jako je například zvýšení základního důchodu nebo navýšení důchodů u starších seniorů.

Pokud jde o veřejné výdaje na zdravotní péči, v dlouhodobém výhledu se předpokládá zvýšení o 1,1 procentního bodu HDP nad odhadované průměrné zvýšení 0,9 procentního bodu pro celou Evropskou unii. V této souvislosti zmiňuje Evropská komise jako příčinu neefektivní využití zdrojů v ambulantní a lůžkové péči.

Situaci s udržitelností veřejných financí měla vyřešit důchodová reforma, kterou v roce 2011 prosadila vláda Petra Nečase. Vedle prvního pilíře, kterým byl státní důchodový systém, zavedla druhý pilíř. Jednalo se o dobrovolný systém, do kterého účastník pravidelně vkládal tři procenta ze své hrubé mzdy, které posílal zaměstnavatel, a další dvě procenta z hrubé mzdy posílal sám ze své výplaty. Třetí pilíř pak představovalo komerční penzijní připojištění.

Penzijní reforma a s ní i druhý pilíř však vydržela pouhé tři roky, než ji k 1. lednu 2016 zrušila koaliční vláda Bohuslava Sobotky. Do té doby se do druhého pilíře zapojilo 84,5 tisíce klientů, kteří naspořili téměř tři miliardy korun.

Veřejné zakázky jsou netransparentní

Další výtka již tradičně míří na zadávání veřejných zakázek. „Česká republika i nadále čelí výzvám ke zlepšení transparentnosti a efektivnost veřejných zakázek a předcházení korupci. Byly přijaty některé kroky s cílem zlepšit rámec pro zadávání veřejných zakázek, úroveň hospodářské soutěže však zůstává znepokojivá, protože téměř polovina všech veřejných nabídek vede k řízení s jediným zájemcem,“ píše se v dokumentu Evropské komise.

Ani další body v každoročním doporučení, ve kterých Evropská komise radí členským zemím, jak by mohly posílit hospodářský výkon, nejsou pro českou vládou žádným překvapením, protože se opakují každoročně.

Česko by mělo například snížit snížit administrativní zátěž, která omezuje možnosti investici. Kromě toho by mělo rovněž urychlit proces udělování povolení pro infrastrukturní stavby.

Další doporučení se týkají vzdělávání a výzkumu. Podle Evropské komise je nezbytné odstranit překážky bránící výzkumu, vývoji a inovaci, čehož by se mělo docílit zvýšením inovační kapacity domácích firem.

Ve školství opět doporučuje posílit podporu učitelské profese, což by ve výsledku vedlo i k posílení schopnosti vzdělávacího systému poskytovat kvalitní inkluzivní vzdělávání i pro vyloučené skupiny obyvatelstva.

Zapracovat je nutné i na aktivní politice zaměstnanosti. Evropská komise přiznává, že zaměstnanost v České republice v posledních šesti letech trvale stoupá a nezaměstnanost výrazně klesla. Současně však upozorňuje, že potenciál žen, lidí s nízkou kvalifikací a osob se zdravotním postižením je na českém pracovním trhu stále nedostatečně využitý.