Situace v „terénu“ je přitom vážná i tak. Pěstounů na přechodnou dobu je nyní necelých sedm stovek a v péči mají přes 800 dětí. Proti tomu v kojeneckých ústavech nyní ročně zůstává něco přes 200 dětí do tří let. Kvůli nízkému ohodnocení ale lidí ochotných dočasně se starat o malé děti ubývá, v posledních letech zhruba o deset procent ročně, a zájem nových o tuto práci je minimální.

Nyní pěstouni berou měsíčně 20 tisíc korun, dalších zhruba pět tisíc korun od státu dostávají na potřeby svěřeného dítěte. Podle původního návrhu ministerstva práce a sociálních věcí se pěstounům na přechodnou dobu měla odměna zvýšit na 28 tisíc korun, vláda však nakonec navrhla zvýšení pouze o dvě tisícovky. Pěstouni věří, že by jim částku ještě mohli navýšit poslanci.

Jenže jisté nic není. Poslanci se k otázce rušení kojeneckých ústavů a odměn sejdou na nadcházející mimořádné schůzi. Je to však asi poslední šance něco udělat.  Kdyby změny nynější sněmovna nestihla přijmout, spadly by pod stůl. K novému projednání této otázky by se mohli dostat až příští poslanci, kteří vzejdou z říjnových voleb. Otázkou je, zda by se tak stalo, a kdy by to mohlo být.

„Kdyby se to nestihlo, přechodných pěstounů by ubylo. Vzhlížejí proto k poslancům s nadějí, že jim zlepší finanční podmínky,“ řekla Deníku předsedkyně Profesního sdružení přechodných pěstounů Radka Švecová. Za pěstouny se staví i organizace, které se náhradní rodinnou péčí zabývají. „Dlouhodobě zdůrazňujeme, že pěstounská péče je pro stát levnější než péče ústavní,“ uvedla ředitelka organizace Rozum a cit Daniela Kuhnová. „Současná odměna zdaleka nedosahuje výše průměrné mzdy a je tedy při 24hodinové nepřetržité péči převážně o malé a často zdravotně handicapované děti zcela neadekvátní,“ prohlásila. Více peněz by novela měla přinést také takovým organizacím pro jejich podporu pěstounským rodinám.

Mimořádná schůze

Podle poslance  Aleše Juchelky (ANO) by se o změnách mělo jednat na příští týden na mimořádné schůzi. „Pevně věřím, že to dotáhneme,“ řekl Juchelka. „Napříč politickým spektrem je shoda, aby se to projednalo,“ tvrdí Juchelka, podle něhož jsou rušení kojeneckých ústavů a větší podpora pěstounů jako spojené nádoby.

Méně optimismu má ohledně otázky rušení kojeneckých ústavů Jan Čižinský (KDU-ČSL). „Nevidím ve sněmovně ochotu tento udělat tento krok, podle mě nutný,“ řekl Čižinský Deníku. Také on ale věří, že nehledě na osud kojeneckých ústavů pěstouni více peněz dostanou. „Tam si myslím, že ochota je, a že to dopadne dobře. Ostatně je strašná ostuda, že to nebylo přijato už dříve,“ prohlásil.

Podle Čižinského by měla být navíc samozřejmostí podpora pěstounů na všech úrovních, tedy i ze strany radnic. Kupříkladu z Prahy 7, kde působí ve funkci starosty, není podle něj v takovém ústavu žádné dítě mladší šesti let. „Pro pěstounské rodiny zařizujeme bydlení. Pokud jsou ochotny přijmout další dítě a potřebují na to další byt, tak jim městská část pomůže,“ popisuje Čižinský. Řadu lidí ochotných postarat se o takové dítě podle jeho zkušeností odradí právě stísněné bytové podmínky. „Pokud mají malý byt, tak je to taková překážka, že o dítě ani nepožádají,“ dodal.