„Sektorově je o něco vyšší ochota pracovat bez smlouvy u zaměstnanců v zemědělství,“ vyplývá z průzkumu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí zveřejněného v publikaci Nové formy zaměstnávání v České republice.

Polovina nezbedníků

Mezi osobami samostatně výdělečně činnými je větší ochota pracovat bez smlouvy ve stavebnictví. Podstatně horší situace je v okamžiku, kdy by lidem někdo „na ruku“ nabídl větší mzdu, než mají uvedenou ve smlouvě. Té by se nebránilo 47 procent respondentů. Tedy téměř polovina lidí, kterých se sociologové dotázali.

Tolik slovy čísel. Skutečnost se však od nich zřejmě až tolik neliší. Podle Úřadu práce totiž řada nezaměstnaných nechce nastoupit do běžné práce, i když je jí více než dost. „V současné době se výrazně objevuje trend, kdy řada uchazečů, zejména těch, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, ztrácí motivaci pracovat,“ konstatuje Kateřina Beránková.

Problém zvany dluhy

Důvodů je podle ní více. Nedostatek vzdělání, nízká kvalifikace, ale i přemíra exekucí. A právě ty jsou problémem, který řadu lidí žene do nelegálních pracovních úvazků.

„Problém je u těch více zadlužených. Ti raději pracují načerno. Nikdo pak nemá přehled o jejich příjmech,“ řekl nedávno Deníku Radek Hábl z neziskové organizace Otevřená společnost, která provozuje Mapu exekucí. Dlužníkům pak zůstane pro život více peněz.

Práce načerno má přitom pro zaměstnance řadu nevýhod. „Jestliže s nelegálně zaměstnaným pracovníkem rozváže zaměstnavatel pracovní poměr, nemusí respektovat výpovědní lhůtu ani odstupné,“ konstatovala ve Zpravodaji Státního úřadu inspekce práce Barbora Vidlářová. Pro zaměstnavatele to má naopak tu výhodu, že ušetří na sociálních odvodech či náhradách za dovolenou a nemocenskou.

Miliardy v trapu

Kolik lidí v současnosti pracuje načerno, lze podle statistiků těžko určit, většinou se jedná jen o propočty. „Za rok 2016 odhadujeme, že při přepočtu na celý úvazek načerno pracovalo 171 tisíc osob,“ říká Tomáš Chrámecký z Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Údaji o tom, o kolik kvůli nelegálnímu zaměstnávání stát přijde na daních a so-ciálním pojištění, ČSÚ nedisponuje. Podle propočtů, jež loni zveřejnila v časopise Politická ekonomie ekonomka Jana Stavjaňová a jež jsou udělány na základě povinností živnostníků, je to ročně okolo dvou miliard korun.