Levná „nálevna“ Evropy? Ne, české pivo chce do UNESCO

Snahu zapsat českou pivní kulturu jako fenomén české lidové kultury vítá i vládní agentura CzechTourism. Právě pivo totiž dlouhodobě patří k nejlepším turistickým suvenýrům. „Stačí se podívat na čísla z doby pandemie, kdy jsme přišli o tři miliardy korun za nevypité pivo. Valnou část z výpadku tvořili právě zahraniční turisté, kteří nemohli kvůli restrikcím přicestovat,“ řekl Deníku ředitel CzechTourismu Jan Herget.

Ten si od zapsání piva na seznam UNESCO slibuje nejen významný přínos do státního rozpočtu, ale i zkvalitnění pivní turistiky, která je mnohdy kvůli nájezdům mladých Angličanů či Dánů, kteří do České republiky míří za levným alkoholem, vnímána v negativně. Statut celosvětově významné památky by tento pohled měl změnit.

Pivovary chystají velikonoční speciály. Vede zelené pivo, někde experimentují

„UNESCO není jen nálepka, ale má svá pravidla spojená s vyšší kvalitou zážitků. Zápis by tak prospěl nejenom pivní kultuře, ale například i znovuobrozenému nárůstu minipivovarů a návštěv pivovarů coby technických památek. Nesmíme také zapomínat na propojení se světem kultury,“ dodal Herget.

Sami pivovarníci vnímají snahu o zápis nejen jako přihlášení se k české pivovarnické tradici, ale i současnosti. „Pivo totiž již dávno není pouze nápoj. České hospody jsou odjakživa centry kulturního a společenského života. Zde se psaly dějiny. Zde se slaví výročí, navazují vztahy, fandí se fotbalu a hokeji nebo hledají řemeslníci. Představují naši minulost, současnost i budoucnost,” uvedl předseda ČSPS František Šámal a odkázal na průzkum agentury Nielsen Admosphere z prosince loňského roku, kde 97 procent respondentů považuje českou pivní kulturu za součást naší tradice a historie.

K iniciativě zápisu na seznam nehmotného kulturního dědictví se připojil také Českomoravský svaz minipivovarů. „Velký rozmach malého pivovarnictví je jasným důkazem hrdosti a tradice pivovarství v naší zemi. Pivo, které je vyrobeno a vypito na stejném místě, tedy v místní hospodě, utužuje společenský a kulturní život v regionu,“ dodal prezident minipivovarníků Michal Voldřich.

Až za Belgií a voraři 

K tomu, aby se české pivo dostalo na prestižní seznam, však vede ještě dlouhá cesta. ČSPS totiž zatím podal přihlášku v Plzeňském kraji a podobný krok chystá i v kraji Jihočeském.

„Je to jen začátek celého procesu. Nejdříve se musí památka zapsat na krajský a poté i na národní seznam. Teprve poté mohou usilovat o UNESCO. Tato cesta trvá několik let. Pokud půjde vše podle plánu, tak tipuji, že k zapsání na UNESCO by mohlo dojít tak za šest let,“ řekl ředitel Národního ústavu lidové kultury Martin Šimša a připomněl, že o zapsání na seznam UNESCO nyní čekají tři další české projekty. Například vorařství či sklářství.

Tradiční i „trendy“ modrotisk umí ve Strážnici. Dílna funguje už 116 let

Sami pivovarníci doufají, že k zapsání dojde v roce 2026. I tak to nebude první pivní zápis v dějinách mezinárodní instituce. V roce 2016 totiž v itineráři UNESCO se svoji pivní kulturou objevila již Belgie. A daleko k zápisu není ani Německo, které má status národní kulturní památky za zlatavý mok od roku 2020.