Ještě donedávna využívala rodina Jana Zikla ze Lhoty pod Libčany na Hradecku malý sklepní prostor pro uskladnění nakládaček a zavařovaček. To už je však minulostí. Z podzemního kumbálku rodinného domu se stalo království, kde voní slad a chmel. Jan Zikl není v domácím vaření piva v Česku ojedinělým případem. Počet domovarníků totiž za poslední roky rapidně roste. „Ještě před čtyřmi, pěti lety nás bylo asi 600. Dnes již máme na 1700 členů a naše základna se dál rozrůstá,“ uvedl místopředseda Cechu domácích pivovarníků Petr Měrka.
A to ještě do počtu přibývají domácí vařiči chmelového moku, kteří nejsou spjati s cechem. Podle Měrky je mimo sdružení, které vzniklo v roce 2016, dalších osm až deset tisíc lidí, kteří si doma vaří pivo.
A podobně jako v okřídlené frázi „Za vším hledej ženu“, se v případě domácího vaření piva dá říct – za vším hledej covid. „Je pravda, že nejvíce členů se začalo hlásit za lockdownu, kdy hledali nějaký koníček, který se dá dělat doma. A jelikož jsme v Čechách, tak vaření piva bylo pro mnohé jasnou volbou,“ dodal Měrka.
Doba covidová stála i za vznikem domácího pivovaru Jana Zikla. „Jednou jsem bloumal po Twitteru a narazil na účet svého kolegy, který začal pivo vařit doma v garáži,“ zavzpomínal na své začátky Zikl.
Myšlenka na domácí varnu mu vrtala hlavou. Nakonec o tom, že s vařením piva začne, rozhodla jeho manželka. „Když jsem jí řekl o svém záměru, usmála se na mě a řekla, že jsem si konečně našel pořádného koníčka. A tak jsem sedl k počítači a hned objednal všechno potřebné vybavení,“ uvedl muž, který svoji první várku piva uvařil v únoru před dvěma lety.
Zatímco on se učil vařit pivo s pomocí internetu a zdejší domovarnické komunity, stále více lidí jde cestou pivovarnických kurzů. S nimi například před půldruhým rokem začala i Sládkova akademie. „Když jsme začínali, tak jsme byli rádi za jednoho až dva zájemce. Dnes už máme kurzy na dlouhou dobu plné,“ řekl jeden z lektorů Vít Prouza, jež se domovarnictví věnuje už řadu let a ještě coby student vysoké školy založil spolek Ballingovi domácí vařiči. Ten funguje jako odborná platforma pro výměnu zkušeností a praktických postupů.
Od hrnce k all-in-one systémům
Pokud se člověk rozhodne pro domácí vaření piva, má několik možností. Jednou z nich je pořízení takzvaného all-in-one systému. „Za ten podle kvality zpracování i funkcí zaplatí od zhruba 10 do 70 tisíc korun. Jde o hrnec, který pomůže s velkou řadou kroků při domácím vaření piva,“ uvedl místopředseda Cechu domácích pivovarníků.
Doma si pivo vaří tisíce lidí. Mezi nimi i Jan Zikl ze Lhoty pod Libčany
Druhou možností, kterou preferuje nejen on, ale například i lektor Vít Prouza, je návrat ke kořenům v podobě klasického hrnce a pár dalších nutných propriet. „Stačí jen větší hrnec, například 30litrový, scezovačka, chladič a nádoba na kvašení. V takovém případě vyjde takový domácí pivovar na přibližně sedm tisíc korun. Když k tomu ještě připočítám lednici, která je vhodná při vaření typicky českého ležáku, tak jsme někde na deseti tisících korun,“ poradil lektor.
Podle Prouzy je pro začátečníky v domácím vaření piva nejlepší pustit se do svrchně kvašených piv typu ALE. „Oproti ležáku, který se vaří s několika mezistupni (rmuty), kdy se postupně část sladu zahřívá separátně a poté vrací do díla, je výroba svrchně kvašených piv kontinuální a ve výsledku také nepodléhá takovým nárokům na striktní dodržování přesných kvasných teplot. Lze tak říci, že „svrchňák“ odkvasíte i doma v ložnici. Teplota kvašení je u těchto piv v domácích podmínkách mezi 15 až 20 stupni. Ležák je mnohem náročnější a potřebuje ke zrání teplotu nepřesahující 12 stupňů,“ osvětlil výhody vaření svrchně kvašených piv pro začátečníky Prouza.
Vzestup zájmu o domácí vaření chmelového moku poslední dobou sleduje i prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich. „Náš národ ukazuje, že pivo je naší kulturou a vzít si ho nenecháme. Navíc je to krásný koníček a většina současných minipivovarníků si pivo zkoušela nejdříve vařit doma. Je tak pravděpodobné, že někteří ze současných domovarníků se nakonec stanou minipivovarníky,“ uvedl Voldřich a dodal, že nyní je na české pivní mapě na 510 minipivovarů.
Doma jen dva tisíce litrů
Nadšenci, kteří si pivo vaří doma, nebo o tom uvažují, však musí pamatovat na to, že podle zákona své produkty nesmí prodávat. „Zákon o spotřebních daních umožňuje domácí výrobu piva fyzickým osobám pro jejich vlastní potřebu, pro členy jejich domácnosti, případně hosty. Množství takto vyrobeného piva nesmí přesáhnout 2000 litrů za kalendářní rok a toto pivo nesmí být předmětem prodeje,“ řekl Petr Pour z Generálního ředitelství cel ČR.
Domácí výrobce piva je navíc povinen správci daně oznámit, že hodlá pivo vyrábět, kde ho hodlá vyrábět a předpokládané množství za kalendářní rok. „Při splnění těchto podmínek není domácí výrobce piva plátcem spotřební daně z piva a nemusí se tedy k dani z piva ani registrovat,“ doplnil Pour.
9
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
