Na tento projekt z prostředků Evropské unie má ČR vyčerpat 171,4 miliardy korun. Jde o součást unijního záměru na oživení ekonomik po koronaviru.

„Plán má podpořit investice do ekologické a digitální transformace ekonomiky. Proto je jedním z pilířů NPO fyzická infrastruktura a zelená proměna, která mimo jiné řeší přechod k nízkouhlíkovému hospodářství,“ říká vicepremiér Karel Havlíček.

Cílené investice

V tuto chvíli plán počítá s tím, že přibližně čtvrtina prostředků bude směřovat do digitalizace veřejné správy a služeb pro občany i firmy, 40 procent investic přispěje k dosažení klimatických cílů.

Práce na NPO započaly loni v létě, kdy základní teze pro vládu pomohla připravit Národní ekonomická rada vlády. Časem ale její členové přestali být v kontaktu s vývojem jednotlivých kapitol. Kouzlo tohoto programu je podle ekonoma Štěpána Jurajdy v tom, že EU proplatí členským státům jen ty projekty, které projdou přísným monitoringem a jimž se podaří naplnit předem stanovené cíle. „To dávalo šanci zavázat se k věcem, které jsou pro budoucnost velmi důležité, ale politicky třeba nepřinášejí tolik bodů. Jde třeba o zpřístupnění individuálních dat, kterými stát disponuje, pro potřeby výzkumníků,“ řekl Deníku Jurajda.

Vzhledem k tomu, že evropské peníze mají jít na zotavení ekonomik po pandemii, měla by investicím předcházet analýza jejího zvládání. „Neselhali jsme proto, že jsme měli málo nemocnic a laboratoří, ale kvůli společenským mechanismům, jako je komunikace, kvalita veřejné správy a její schopnost reagovat na novou situaci. Dopady, jež se měří propadem současného HDP, jsou jen malou částí celkových následků včetně zdravotní zátěže či výpadků ve vzdělávání, kde jde o desítky miliard nákladů týdně,“ míní profesor Jurajda.

Zaměření na digitalizaci a zelenou ekonomiku, což je obecné zadání Evropské komise, je podle něj správné, ale nemělo by se zapomínat na lidský kapitál. „Plody investic do kvalitního vzdělání budeme sklízet dlouhodobě, zatímco efekty jedné dopravní stavby či podpory konkrétní inovace ve firmě tak dlouhotrvající nejsou,“ podotkl.

Zvýšená odolnost

Podobný postoj zastávají poslanci KDU-ČSL, Pirátů, TOP 09 a STAN, kteří iniciovali jednání sněmovny. Chtějí ovlivnit směr finančního toku tak, aby z něj co nejvíce vytěžily budoucí generace. Nelíbí se jim, že na digitální transformaci je určeno jen 25 mi-liard korun, na vzdělávání a trh práce 23 miliard a na výzkum pouhých 12,5 miliardy. „Necpěme tolik peněz do asfaltu a betonu. Podpořme chytrá, inovativní a ekologická řešení, která zvýší konkurenceschopnost a odolnost naší ekonomiky,“ vyzývá místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík.