"Princip platební karty, tedy kartičky jako průkazky, která zajišťovala nárok neplatit službu a zboží tady a teď, ale stačilo podepsat se na stvrzenku, se zrodil v roce 1914," řekl bankovní ekonom Pavel Juřík, autor publikace s názvem Platební karty: Ilustrovaná historie placení, která vychází v těchto dnech v nakladatelství Libri.

První na světě zavedla platební karty americká telegrafní a telefonní společnost Western Union. "Svým vybraným zákazníkům nabídla, že nemusí platit za přepravní služby v hotovosti, ale můžou platit pohodlně kartami. Což znamenalo pohodlí - platit se mohlo i na zaoceánských parnících - a větší možnost útraty," popsal počátky bezhotovostního styku Juřík.

První platební karty se ve 20. letech minulého století začaly rozvíjet v různých formách - papírových, kovových či plastových kartičkách nebo žetonech. Každá společnost vydávala vlastní karty, zákazníci pak mívali peněženky nadité kartami místo penězi. Ke skutečnému rozvoji platebních karet došlo až po druhé světové válce, zejména v 50. a 60. letech.

První platební kartu pro československé občany vydala v roce 1988 Živnostenská banka. Šlo o tak zvanou dispoziční kartu k tuzexovým účtům, která sloužila k výběru tehdejších odběrných poukazů podniku zahraničního obchodu Tuzex - lidově zvaných "bony". Později se jimi dalo platit i v obchodech Tuzex.´

"Běžní občané se s platební kartou mohli setkat až v roce 1989, kdy Česká a Slovenská státní spořitelna začaly zkoušet první bankomaty v Praze a Bratislavě. O rok později, to už bylo po revoluci, vydala Živnobanka první mezinárodní platební kartu VISA pro podnikatele a majitele devizových účtů," připomněl Juřík.

Přitom v zemích tzv. sovětského bloku se první karty začaly vydával v roce 1980 v souvislosti s olympijskými hrami v Moskvě. VISA, jako jeden ze sponzorů olympiády, se dohodla se sovětskou cestovní kanceláří Intourist na vydání platebních karet pro sovětské sportovce a funkcionáře.

"Různé formy platidel ale provázejí lidstvo už asi osm tisíc let. Přes směnný obchod, kdy se vyměňovala kravka za slepice, což ale nemuselo být každému pohodlné, se hledalo univerzálnější zboží. Tím se staly peníze ve formě zlatých a stříbrných hroudek nebo korálky či rýže. Následně mince a někdy kolem roku 800 první tištěné papírové peníze v Číně," uvedl autor řady odborných i populárních ekonomických článků a publikací o historii placení. Později byly vynalezeny směnky, šeky a poštovní poukázky, které slouží dodnes.

Juříkova poslední obsáhlá publikace poutavě přibližuje historii peněz a placení. Největší část je ale věnována platebním kartám, kterým se autor věnoval už jako student v 80. letech minulého století. Kromě minulosti je v knize nastíněna i budoucnost platebních nástrojů - Juřík věří bezkontaktním platbám, například platbám kartou nebo mobilním telefonem. Knihu doprovází několik stovek barevných fotografií, v řadě případů dosud nepublikovaných.