"Zájem o pěstování geneticky modifikovaných plodin u nás klesá už několik let, důvodem je například problematický odbyt GM kukuřice a letos se k tomu přidaly problémy s odbytem mléka, pokud jsou dojnice krmeny GM kukuřicí," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Mnoho mlékáren podle něj odmítá takové mléko odebírat. Dalšími z důvodů poklesu jsou podle ministerstva vysoká administrativní zátěž, pěstitelé také musejí dodržovat určitou vzdálenost oproti plochám s konvenčními plodinami.

V roce 2008, kdy byla v ČR GM kukuřice nejrozšířenější, ji pěstovalo 167 subjektů na ploše přesahující 8300 hektarů. Z celkové výměry kukuřice se nyní její varianta s vloženým genem z půdní bakterie pěstuje na 0,23 procentech plochy kukuřice. Letos tak zmizela například ze Středočeského kraje. Loni přestala být pěstována na Vysočině či v Moravskoslezském a Olomouckém kraji.

Plodina se v ČR používá jako krmivo pro hospodářská zvířata či jako surovina k výrobě bioethanolu a bioplynu, ne k potravinářským účelům. Je jedinou geneticky modifikovanou plodinou, která se v ČR může pěstovat. GM kukuřice se pěstuje kvůli odolnosti na škůdce zavíječe kukuřičného, jehož výskyt ale dlouhodobě klesá.

Unijní pravidla umožňují členským státům přijímat opatření, která omezují nebo zakazují používání povolených geneticky modifikovaných organismů pouze tehdy, pokud jsou schopny prokázat, že daný produkt může představovat riziko pro zdraví a životní prostředí. Za 12 let ale ještě nebylo mezi členskými státy dosaženo kvalifikované většiny k přijetí či odmítnutí návrhu komise o povolení geneticky modifikovaných organismů.