Brodští bramboráři pěstují batáty už třetím rokem. „Dříve jsme je mívali pouze na poli, tentokrát na ně máme i takový speciální truhlík a zkoušíme, co bude lepší,“ ukazuje Andrea Svobodová z výzkumného ústavu.

Rodí se jim hned tři druhy. „Máme odrůdu s oranžovou dužninou, s fialovou a s bílou. Chuťově jsou stejné, jsou tam jen určité nuance ve sladkosti. Například oranžové jsou nejsladší, mají velký obsah karotenoidů a používají se převážně do dětských výživ,“ popisuje Svobodová.

Letošní žně budou podle zemědělců slabší
Žně budou slabší. Potravinářům rostou náklady, nevylučují zdražení

Všechny se navíc řadí mezi takzvané funkční potraviny, což znamená, že jejich dlouhodobá konzumace má příznivý vliv na lidské zdraví. „Obsahují spoustu antioxidačních látek,“ doplňuje Svobodová.

Ačkoliv se na vysočinských polích a zahrádkách objevují zatím jen pomálu, zájem o ně je. „Pár zahrádkářů už nám letos volalo, jestli máme sazeničky. Pěstování opravdu není složité,“ potvrzuje s úsměvem Andrea Svobodová.

Zajímavá alternativa?

Je proto možné, že se v budoucnu stanou stejně běžnou plodinou, jako jsou dnes třeba klasické brambory. „Nechci předjímat, ale zjišťujeme, že i v našich podmínkách mají velký výnos. Co jsme tak počítali, průměrně sklízíme pětadvacet tun na hektar, takže by to pro zemědělce mohla být zajímavá alternativa,“ prozrazuje Svobodová.

Tím ale nevšední okopaniny, které brodští bramboráři zkouší pěstovat, nekončí. „Nově máme melok hlíznatý. To by také mohla být velice vhodná plodina pro naše podmínky, protože už teď vykazuje velkou životaschopnost a daří se mu,“ přemítá Svobodová.

Kapková závlaha.
Šetří vodu, přesto sklízí více. Na Vysočině využívají kapkovou závlahu

Druhou novinkou je pak jam čísnký neboli světelný kořen. O něm někteří mluví jako o rostlině, která by jednou mohla nahradit brambory. „Opět obsahuje spoustu antioxidačních látek a i u něj to zatím vypadá, že bude v podmínkách Vysočiny dobře růst,“ říká Svobodová.

Náhražka cukru 

Naopak poněkolikáté zasadili jakon a topinambur. Ty jsou skvělou alternativou zejména pro lidi s cukrovkou. „Nemají žádnou kalorickou hodnotu a osladí pokrm, aniž by diabetikům způsobily nějaké problémy,“ vyzdvihuje Svobodová.

I proto z jakonu zkusili vyrobit jakonovou mouku. „Plodina se odšťavní, vysuší a pak se přidává do pečiva, kde kompletně nahradí cukr. Zrovna ji máme podanou k patentovému řízení,“ dodává Svobodová.