Analytici oslovení Deníkem přesto tvrdí, že panika je nyní zbytečná. Podle Jiřího Gavora ze společnosti ENA byl zatím růst ceny plynu na mezinárodních trzích vlastně „velmi malý“, obzvlášť ve srovnání se jeho skokovým zdražením na konci loňského roku.

Pokud ruský plyn bude do Evropské unie nadále proudit, očekává analytik dokonce mírný pokles velkoobchodní ceny. „Ani úroveň maloobchodních cen pro spotřebitele by se nezvětšovala, nanejvýš by někteří dodavatelé na začátku topné sezony dorovnávali ceny,“ uvedl Gavor.

Obyvatelé Kyjeva prchají před válkou
Bude benzín za 40 korun? Zvládneme uprchlíky? Odpovědi k válce na Ukrajině

Mnohem horší vyhlídky pro spotřebitele by samozřejmě přineslo snížení nebo dokonce přerušení dodávek ruského plynu. V tom případě by se podle Gavora zejména některé průmyslové podniky musely připravit na omezení své spotřeby. „Veškerý tok plynu z Ruska zkrátka nahradit nelze,“ připustil  analytik.

Spása jménem LNG?

Jednou z cest, jež by mohly nahradit dodávky ruského plynu z plynovodů, je větší využití LNG, tedy zkapalněného zemního plynu. Na to zatím Evropě chybí kapacita terminálů, LNG na trhu také není k dispozici v dostatečném objemu, aby případný výpadek ruských dodávek nahradil.

„Stávající exportéři LNG například z Kataru nebo USA mají jen omezené možnosti navyšování exportu do EU, a to i kdyby jim evropští odběratelé byli ochotni nabídnout vyšší cenu než jiní světoví zákazníci,“ uvedl Michal Kocůrek ze společnosti EGÚ Brno.

Nahradit ruský plyn tímto způsobem by tak podle něj trvalo nejméně pět let. „Právě takový čas potřebujete, abyste se od podpisu smlouvy na dodávku plynu přes přijetí finálního investičního rozhodnutí a získání všech autorizací dostali ke zprovoznění nového LNG terminálu,“ vysvětlil Kocůrek.

Plynovod v Rusku. Ilustrační foto.
Kolik bude stát plyn, když nebude z Ruska, ale z Kataru

Zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška je přesvědčen, že změna přístupu k plynu bude nezbytná. Česko jednak bude muset hledat nové zdroje dodávek plynu jak od dodavatelů, jako je Norsko anebo Alžírsko, ale i omezit jeho spotřebu. „Zásadní roli bude hrát náhrada plynu jako paliva, buď zelenými, ekologickými zdroji, anebo v řadě míst možná neekologickými, ale výhřevnými zdroji,“ uvedl pro Deník Bartuška.

Zdroj: Deník

Systémové změny v přístupu sice potrvají delší dobu, v krizových situacích ale podle Bartušky dokážeme jednat rychle. „Jsem přesvědčen, že dokonce podstatně rychleji, než si sami uvědomujeme,“ konstatoval.

Jako příklad uvedl změnu směru plynu v plynovodech při krizi v roce 2009, kdy plyn z Česka v zimě zachránil topení na Slovensku. „Bylo to ale tím, že se nedodržely schvalovací podmínky, nebylo tam filtrování a čištění plynu ani měření. Bylo to však krizové řešení postavené na důvěře,“ dodal.

Zatím to stačí

Nedostatku plynu se zatím lidé bát nemusí. Zásobníky zemního plynu společnosti RWE Gas Storage CZ jsou nyní zaplněny zhruba z pětiny celkové kapacity, jež činí 2,7 miliardy metrů krychlových. Kdyby byly plné, stačily by pokrýt celou českou spotřebu v zimě zhruba na dva měsíce.

„Nyní je stav zásob samozřejmě nižší, protože se blíží konec topné sezony, během které se zemní plyn ze zásobníků kontinuálně těží,“ uvedla mluvčí RWE Gas Storage CZ Simona Hladíková.

Kromě domácností závratné ceny elektřiny a plynu drtí také podnikatele
Ceny energií letí vzhůru. Stát má nástroje, jak to zarazit, tvrdí experti

Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík potvrdil, že v zásobnících je vzhledem k rostoucím teplotám a tedy i snižující se spotřebě dostatek plynu na 40 dní. Připomněl, že Česko patří v Evropě mezi státy s nejvyšším počtem zásobníků vzhledem k množství obyvatel. Obchodníci musí být předzásobeni tak, aby garantovali zajištění dodávek plynu na 30 dní.

Energetický expert Pavel Janeček, bývalý šéf společnosti Pražská plynárenská, je však přesvědčen, že by vláda měla zásobníky plynu odkoupit.

„I z bezpečnostních důvodů. Přece nemůžeme dovolit, aby zásobníky na území ČR vlastnil zahraniční subjekt, který může uskladněný plyn kdykoli použít pro své potřeby,“ řekl Deníku Janeček. V případě eskalace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou by tak země podle něj mohla pokrýt třetinu své roční spotřeby.